Vesničky s názvem Václavov najdeme v Jihočeském kraji dvě. Jedna je u Slavonic, druhá u Blatné. Ta na Blatensku ukrývá kapličku sv. Václava, která je nevšední dobou svého vzniku. Byla totiž postavena až v roce 1939, tedy v období Protektorátu Čechy a Morava, okupovaného nacistickým Německem.

V Pelhřimově kdysi došlo k události, která místním obyvatelům nahnala hrůzu. Když byla v roce 1732 otevřena krypta pod podlahou farního kostela svatého Bartoloměje, aby do ní pochovali nebožtíka, spatřili lidé podivnou věc.

Sýr s ušlechtilou modrou plísní se vyrábí na několika místech České republiky. V jižních Čechách je jeho výroba pod označením Niva tradičně spojena s Českým Krumlovem. Tamní mlékárna s produkováním nivy začala na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století a největší zásluhy na tom se připisují ruskému emigrantovi Andreji Charitonovovi.

O tom, že naše země ukrývá poklady, se na konci roku 1933 přesvědčil rolník František Šimek z Hroznějovic na Českobudějovicku. Při náhodném kopání na dvoře svého domu narazil na hliněnou nádobu, v níž se nacházelo na sto stříbrných mincí.

Jižní Čechy skoro neznámé. I tak by se daly označit některé řídce osídlené, turisticky nezatížené části regionu. Právě k takovým patří Boleticko na Českokrumlovsku, které je spjaté s nejstarší historií.

Obec Střížov na Českobudějovicku s cibulovitou bání kostelíka jako by vévodila celému doudlebskému kraji, jak je napsáno v jedné publikaci. Kronika střížovské farnosti navíc zachycuje řadu zajímavých událostí z 19. století, mimo jiné i návštěvu českobudějovického biskupa Jana Valeriána Jirsíka v roce 1854.

V 19. století mimořádně oblíbený autor historických románů Václav Beneš Třebízský, tak trochu „druhý Jirásek“, měl blízký vztah i k jižním Čechám. S krajem ho spojuje jedna z jeho knih, která má název V podvečer pětilisté růže a odehrává se v časech vlády poslední generace Rožmberků.

Když se řekne Hradčany, většině lidí se vybaví pražská čtvrť a areál Pražského hradu. V České republice však lokality, které se nazývají Hradčany, nalezneme i na dalších místech. Totožné jméno má hned několik obcí, třeba na Nymbursku, Přerovsku, Liberecku nebo jižním Plzeňsku. A jedna je také na jihu Čech.

V průběhu 19. století se na Šumavě i kvůli řádění pytláků z Bavorska rychle snižovaly stavy medvědů, vlků a jelenů, až byli zástupci těchto druhů zcela vyhubeni. Zastřelení posledních kusů připomínají kamenné pomníčky.

V obci Tichá u Dolního Dvořiště na Českokrumlovsku se zachovala pozoruhodná obranná věž ze 13. století, která je dnes nejjižnější hradní rozhlednou v České republice. Původní tvrz vznikla kolem roku 1275, kdy ji na staré zemské cestě z Horního Rakouska do Českého království založili páni z Velešína a Michalovic. Později se dostala do rukou Rožmberků.