
Poslechněte si podcast: Konkurovat pohlednicím měly hlasové zprávy „poslechnice“. Mezi lidmi se však příliš neuchytily
V roce 1877 vynalezl Thomas Alva Edison fonograf, první přístroj, který dokázal nahrávat a reprodukovat hlas. Vynález sliboval do budoucna revoluci v hudebním průmyslu, vědě, ale i novinářské či byrokratické praxi.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Buzický rybník na Strakonicku má tři hráze a jeho hladina se rozkládá na území tří obcí
Při pohledu na hladinu Buzického rybníka u Blatné na Strakonicku by nikoho nenapadlo, že je tento velikán o rozloze přes 40 hektarů nějak zvlášť výjimečný. A přitom se zajímavostí o něm najde hned několik.
Půvabné zástěry k doudlebským krojům vyráběl tkadlec v Čakově. Ve své době byly jen pro zámožné
Obec Čakov na Českobudějovicku je zmiňována již ve 13. století. Vesnice se pyšní památným kostelem svatého Linharta, z něhož pochází i několik pozdně gotických soch, jež jsou dnes uloženy v Alšově jihočeské galerii.
Historik Václav Vladivoj Tomek strávil na jihu Čech několik nabitých dní a oslavil tu padesátiny
To se takhle jednou na jaře 1868 rozhodl proslulý český historik, pedagog a politik Václav Vladivoj Tomek strávit pár dní na jihu Čech. Mimochodem, Václav Vladivoj Tomek byl poslancem Českého zemského sněmu, ale také autorem dvanáctisvazkového Dějepisu města Prahy a v posledních letech života to dotáhl až na povýšení do rytířského stavu.
Týden po bitvě u Hradce Králové vypukla v Budějovicích velká panika. Byla však zcela zbytečná
Bitva u Hradce Králové, která se odehrála 3. července 1866, patří k největším bitvám svedeným na našem území. Rozhodující střet prusko-rakouské války se sice odehrál daleko od jihočeského regionu, ovšem „zaručené“ zprávy, které o něm záhy kolovaly, měly vliv i na život zdejších obyvatel.
V lese u Cerhonic stojí tři kříže. Prý tu byly zavražděny milenky francouzských důstojníků
Při cestě lesem mezi Cerhonicemi a Vráží na Písecku natrefíme na tři vedle sebe stojící černé litinové kříže. K tajuplně vyhlížejícímu místu se vztahuje příběh, který nás přenese do čtyřicátých let 18. století do období válek o rakouské dědictví.
Vdané ženy měly právo nosit zdobený čepec z drahocenných látek. Majiteli panství se to ale nelíbilo
I když nejčastější pokrývku hlavy žen v lidovém prostředí venkova a malých měst tvořily šátky, vdané ženy měly právo nosit zdobený čepec. Obvykle jej dostávaly při svatbě během obřadu takzvaného čepení – přijímání mezi vdané ženy. Obyčejné spodní čepce, často nošené pod šátkem, si zhotovovaly ženy samy; sváteční však vyráběli odborníci.
Alois Jirásek je čestným občanem mnoha obcí. V roce 1918 mu poctu udělila i Hluboká nad Vltavou
Psohlavci, Temno, F. L. Věk či Staré pověsti české. Další díla netřeba vyjmenovávat, neboť je zřejmé, že řeč je o spisovateli Aloisi Jiráskovi. Autor řady historických románů se stal za svého života váženou osobou, jeho tvorba měla velký vliv na českou kulturu.
Ulicemi Třeboně se v roce 1934 procházela Lochnesská příšera. Zkrotili ji pivovarští chasníci
Pojem pivovar neznamená vždy jeden a ten samý objekt k vaření oblíbeného nápoje. Často jich bylo několik ve městě, nebo se jejich provoz stěhoval. K roku 1379 se váží počátky pivovaru v Třeboni, který stál původně u náměstí a teprve později získal současné místo pod hrází Světa.
Obloukový most v Hořepníku z roku 1912 je jednou z vůbec nejstarších železobetonových staveb
Cesta z Hořepníku do Bořetic na Pelhřimovsku musí překonat tok řeky Trnavy. V dávných dobách vedla po mostě dřevěném, později železném, který byl v květnu 1911 zničen povodní. O rok později jej nahradil most zbrusu nový, 25 metrů dlouhý a bezmála 6 metrů široký, realizovaný stavební firmou humpoleckého rodáka Karla Skorkovského.
Bohatí sedláci na Doudlebsku nosili opasky vyšívané pavím brkem, často do nich schovávali i peníze
Opasek byl v 19. století nejdražší součástí mužského kroje na Doudlebsku. Nákladné opasky vyšívané pavím brkem ovšem nevlastnili všichni sedláci, dovolit si je mohli jen ti bohatí. Byli to především formani, kteří je potřebovali i z praktických důvodů. V opascích bývala často skryta kapsa na peníze, které tak byly uloženy na bezpečném místě.