Jihočeská vlastivěda
NejnovějšíDnes

Poslechněte si podcast: V lese u Cerhonic stojí tři kříže. Prý tu byly zavražděny milenky francouzských důstojníků

Při cestě lesem mezi Cerhonicemi a Vráží na Písecku natrefíme na tři vedle sebe stojící černé litinové kříže. K tajuplně vyhlížejícímu místu se vztahuje příběh, který nás přenese do čtyřicátých let 18. století do období válek o rakouské dědictví.

01:41

Jihočeská vlastivěda

Vydává: Český rozhlas

Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.

Web

Včera01:50

Vdané ženy měly právo nosit zdobený čepec z drahocenných látek. Majiteli panství se to ale nelíbilo

I když nejčastější pokrývku hlavy žen v lidovém prostředí venkova a malých měst tvořily šátky, vdané ženy měly právo nosit zdobený čepec. Obvykle jej dostávaly při svatbě během obřadu takzvaného čepení – přijímání mezi vdané ženy. Obyčejné spodní čepce, často nošené pod šátkem, si zhotovovaly ženy samy; sváteční však vyráběli odborníci.

Před dvěma dny01:57

Alois Jirásek je čestným občanem mnoha obcí. V roce 1918 mu poctu udělila i Hluboká nad Vltavou

Psohlavci, Temno, F. L. Věk či Staré pověsti české. Další díla netřeba vyjmenovávat, neboť je zřejmé, že řeč je o spisovateli Aloisi Jiráskovi. Autor řady historických románů se stal za svého života váženou osobou, jeho tvorba měla velký vliv na českou kulturu.

Před pěti dny01:39

Ulicemi Třeboně se v roce 1934 procházela Lochnesská příšera. Zkrotili ji pivovarští chasníci

Pojem pivovar neznamená vždy jeden a ten samý objekt k vaření oblíbeného nápoje. Často jich bylo několik ve městě, nebo se jejich provoz stěhoval. K roku 1379 se váží počátky pivovaru v Třeboni, který stál původně u náměstí a teprve později získal současné místo pod hrází Světa.

Před šesti dny01:39

Obloukový most v Hořepníku z roku 1912 je jednou z vůbec nejstarších železobetonových staveb

Cesta z Hořepníku do Bořetic na Pelhřimovsku musí překonat tok řeky Trnavy. V dávných dobách vedla po mostě dřevěném, později železném, který byl v květnu 1911 zničen povodní. O rok později jej nahradil most zbrusu nový, 25 metrů dlouhý a bezmála 6 metrů široký, realizovaný stavební firmou humpoleckého rodáka Karla Skorkovského.

Před týdnem01:26

Bohatí sedláci na Doudlebsku nosili opasky vyšívané pavím brkem, často do nich schovávali i peníze

Opasek byl v 19. století nejdražší součástí mužského kroje na Doudlebsku. Nákladné opasky vyšívané pavím brkem ovšem nevlastnili všichni sedláci, dovolit si je mohli jen ti bohatí. Byli to především formani, kteří je potřebovali i z praktických důvodů. V opascích bývala často skryta kapsa na peníze, které tak byly uloženy na bezpečném místě.

Před týdnem01:31

Pouliční elektrické lampy zářily už v roce 1887 v Jindřichově Hradci a Písku díky Křižíkovi

František Křižík se narodil v Plánicích na Klatovsku do obuvnické rodiny. Sám ale u verpánku nezůstal. Život ho svedl k technice. Působil na mnoha místech tehdejší monarchie, která svou prací doslova rozzářil. A patřily mezi ně i jižní Čechy.

Před týdnem01:34

Hrabě Černín dokázal do sbírky sehnat texty, které vlastní rukou napsali Mozart, Goethe či Napoleon

Sběratelství patří mezi obory, jimž se nekladou žádné meze. Někdo sbírá poštovní známky, jiný historická vozidla, další třeba obaly od čokolád. Kouzlu sběratelství svého času podlehl také hrabě Evžen Karel Černín z Chudenic (1796–1868), vzdělaný šlechtic a milovník umění.

Před týdnem01:44

Román Zámek psal Franz Kafka v Plané nad Lužnicí. Neměl tam ale klid a dílo nedokončil

Osek na Strakonicku, Planá nad Lužnicí na Táborsku a České Velenice na Jindřichohradecku. To jsou tři místa na jihu Čech, která se mohou chlubit tím, že u nich zanechal stopy světoznámý židovský spisovatel Franz Kafka.

Před týdnem01:36

Dudy upadnou v zapomnění, prorokoval v roce 1917 historik. Díky dudákům ze Strakonic se to nestalo

Nejstarší písemná zmínka o dudách v českých zemích pochází ze 13. století. K dudám se přidružovaly různé nástroje, třeba housle a klarinet, ovšem z důvodu měnícího se hudebního vkusu a nástupu dechových kapel v 19. století téměř vymizely.

Před 2 týdny01:41

Pro Hořické pašijové hry vznikla samostatná divadelní budova, kam se vešly dva tisíce diváků

První písemné doložení Hořických pašijových her se datuje k roku 1816. Jejich autorem byl hořický tkadlec a sběratel Pavel Gröllhesl. Za pomoci místního faráře sepsal německý scénář, a tak založil novou tradici hořických pašijí.