V parčíku na náměstí v Bernarticích na Písecku můžeme vidět čtyřbokou žulovou kašnu s okosenými rohy a středovým sloupkem s kruhovou mísou. To zas takovou zvláštnost nepředstavuje, neboť s kašnami se ve veřejném prostoru setkáme běžně. Zajímavostí však je, že původně se bernartická kašna nacházela na nedalekém hradě Dobronice a její původ souvisí s působením jezuitů.

Již od středověku získávali Rožmberkové na jihu Čech rozsáhlé majetky, k nimž se počítalo i rozlehlé panství Nové Hrady. To se díky politickému vývoji za třicetileté války dostalo do vlastnictví hraběcího rodu Buquoyů, kteří z něj vytvořili jedno ze svých předních dominií.

K českým Vánocům neodmyslitelně patří betlémy. Opravdovým unikátem mezi nimi jsou Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci. Jsou dílem místního punčochářského mistra Tomáše Krýzy, který žil na přelomu 19. a 20. století.

Fuglhaus byl jeden z málo známých jihočeských hradů, který navíc existoval poměrně krátce. Nechal ho pravděpodobně někdy po roce 1395 postavit Oldřich z Ústí východně od Lomnice nad Lužnicí.

Drobný pomníček Bärenstein, v překladu Medvědí kámen, je součástí nejstarší naučné stezky v jižních Čechách, která připomíná existenci medvědů v šumavských lesích. Přestože byli medvědi od konce 18. století z tohoto prostoru postupně vytlačováni, v želnavském a krejčovickém revíru mělo několik posledních jedinců stále svá útočiště.

Zlatá stezka z Pasova do Prachatic s sebou nepřinášela pouze obchodní výhody spojené s dopravou soli, ale také pracovní příležitosti i kulturní benefity. Jedním z nich byl knihtisk, vynalezený jen krátce před polovinou 15. století. Záhy nato připutoval po jedné z tras šumavské tepny také do Vimperka.

Židova strouha, to je název potoka a chráněného území mezi Týnem nad Vltavou a Bechyní. Potok pramení u vesnice Bzí, směřuje k severozápadu, protéká Žimuticemi a Čenkovem. V této horní části svého toku napájí vodou několik rybníků. Za Čenkovem protéká zaříznutým zalesněným údolím a vytváří četné větší či menší meandry.

Budete-li projíždět křižovatkou mezi Vitějovicemi a Strunkovicemi nad Blanicí na Prachaticku, narazíte na „Stopařku“. Nejedná se o stopařku z masa a kostí, nýbrž z kamene a betonu. Řeč je o Památníku míru, jemuž dominuje socha mávající ženy.

Výrobu železa máme spojenou spíš s vysokými pecemi na Kladně a na Ostravsku. Také v jižních Čechách ale fungovalo několik železných hutí, desítky hamrů a ve značném rozsahu se tady železná ruda i těžila. Hovoříme o době 18. a 19. století.