V Kuklově západně od Brloha na Českokrumlovsku můžeme narazit na obvodové zdi klášterního kostela svatého Ondřeje, který po staletí zůstává mementem na ambiciózní plány řádu paulánů.

Známý architekt Josef Zítek je neodmyslitelně spjatý s budovou Národního divadla v Praze. O to méně je známý jako velkostatkář a šlechtic, který měl dokonce vazbu na jižní Čechy.

Rotundou primárně označujeme církevní stavbu kruhového půdorysu postavenou v románské době, tedy v 10. až 12. století. Takhle starou rotundu bychom v Jihočeském kraji nenašli. V širším významu však stejný pojem může označovat jakoukoli kapli kruhového půdorysu, ať už vznikla kdykoli. A takové si na jihu Čech už prohlédnout můžeme.

Když se v roce 1924 vrátil ze zkušené ve Spojených státech amerických podnikatel Václav Maria Havel, rozhodl se vybudovat v republice letní tábor pro konání studentských konferencí a sportovní vyžití mládeže. Nápomocna mu byla jeho tehdejší partnerka Běla Friedländrová, československá reprezentantka v plavání a lyžování.

Třicetiletá válka zasáhla v 17. století postupně celou Evropu a byla spojena s náboženskými, politickými a dynastickými boji. Začala v roce 1618 v Praze tím, že byli z oken Pražského hradu vyhozeni královští místodržící Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic, spolu se sekretářem Filipem Fabriciem.

Mezi Bavorovem a Vodňany na Strakonicku se tyčí Svobodná hora s vrcholem o nadmořské výšce 640 metrů. Kdysi dávno se v jejích svazích těžilo zlato, ale kromě zbytků těžebních jam se z této doby mnoho nedochovalo.

Na břehu Malše u budovy Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě v Českých Budějovicích stojí památník bitvy u Zborova. Oficiální název sochy je Voják na stráži. Tak ji pojmenoval sám autor Otakar František Birma. Dílo má symbolizovat strážce nového československého státu a zároveň sílu vojáků, kteří působili v legiích za první světové války.

Otěvěk je dnes pěkná vesnice v pěkné krajině u Trhových Svinů na Českobudějovicku. Co na tom, že jazykovědci odvozují její název od nějakého otěvěka, tedy člověka, který jinému „odňal věk“, neboli někoho zabil.

Když stoupáte na klasickou rozhlednu, zpravidla počítáte schody třeba do stovky. V Týně nad Vltavou na Českobudějovicku na tom nezáleží. Na vrchu Semenec stojí rozhledna, která je čtvrtou nejnižší v České republice.

Nešťastná událost, o které se zpívá ve zlidovělé písni začínající slovy „V Dunajicích je nouze, zabili tam Francouze“, se odehrála v průběhu napoleonských válek na Jindřichohradecku. V lednu 1806 se do Dunajovic ze směru od Lomnice nad Lužnicí doslova doplazil zubožený francouzský voják. Naříkal a prosil, aby ho dopravili do Lišova, kam odtáhl jeho regiment.