Začněme položením otázky. Víte, které řeky protékají celé od svého pramene až po soutok pouze na území jižních Čech? Není to Vltava, která proudí ku Praze, nejsou to Lužnice, Malše ani Stropnice pramenící u rakouských sousedů…

Rod Paarů pochází z Lombardie a v Čechách se usadil v první třetině 17. století. V roce 1652 získal takzvaný inkolát a zařadil se mezi plnoprávní českou šlechtu. Paarovská panství se nacházela především ve východních a jižních Čechách, hlavním rodovým sídlem se nakonec stala Bechyně.

Když se řekne Choustník, tak si většina lidí jistě vybaví obec a velkou hradní zříceninu jihovýchodně od Tábora. Málokdo ale ví, že stejné označení měl v 19. století i čtrnáctideník, který vydával v Soběslavi mladý žurnalista Karel Jonáš.

Ada Sari byla polská operní koloraturní sopranistka a herečka světového formátu. Během aktivní kariéry v první polovině 20. století vystupovala v nejvýznamnějších operních domech v Evropě a podnikla několik turné po Severní a Jižní Americe.

Písemnosti dokládají, že žula z okolí Blatné na Strakonicku se využívala ke stavebním účelům již ve středověku. K rozvoji těžby a zpracování kamene došlo výrazněji až počátkem 20. století, později vznikl národní podnik, který produkoval dlažební kostky, obrubníky, patníky, mezníky nebo schody, ale také ušlechtilé dekorační předměty jako leštěné obklady nebo pomníky.

Spisovatel Karel Klostermann byl vypravěčským mistrem a také mužem s obrovskou pamětí. Sám říkal, že si staré příběhy ze Šumavy nevymýšlí, jen kombinuje a občas změní jméno nebo místo děje.

V 16. století, tedy v období reformace, se celá řada klášterů ocitla v existenční krizi. Mezi řeholníky upadala morálka, konventy se rozpadaly či postupně vymíraly, a některé z nich byly z těchto příčin zcela zrušeny. Podobný osud potkal v roce 1564 i klášter v Borovanech na Českobudějovicku, kde sídlil řád řeholních kanovníků svatého Augustina.

Českoslovenští legionáři sehráli důležitou roli ve vývoji událostí první světové války a jejich vojenská síla vydatně přispěla ke vzniku samostatné republiky. Za takovými učebnicovými frázemi se ovšem skrývají tisíce konkrétních lidských osudů.

Mezi osobnosti spjaté s Blatnou na Strakonicku patří rovněž dva architekti, kteří v různých dobách pracovali na Pražském hradě. Známějším z této dvojice je Benedikt Rejt, který žil na přelomu 15. a 16. století.

Před 200 lety, v roce 1825 uveřejnil „Rakouský občanský list pro mysl, srdce a dobrou náladu“ populární článek o historii a současnosti kláštera ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku. Jeho autorem byl publicista a spisovatel Benedikt Pillwein, který žil v nedalekém Linci.

Hudební vystoupení a činnost muzikantů bývala počátkem 70. let 20. století podrobena stále přísnější kontrole, schvalování a evidenci, i když šlo o hraní na zábavách nebo na pohřbech. Nahlédněme do úředního seznamu povolených hudebních souborů okresu České Budějovice z ledna 1972.