Mezi obcemi Doudleby a Plav na Českobudějovicku stojí několik domů, kterým se dodnes říká Amerika. Název vznikl poněkud zvláštně: jeden z doudlebských občanů, příjmením Dvořák, si ve druhé polovině 19. století dlouho pohrával s myšlenkou odjet za oceán a hledat štěstí na novém kontinentu. Nakonec si to ale rozmyslel.

Ve dvacátých letech minulého století se Edvard a Hana Benešovi rozhodli, že si v jižních Čechách postaví letní vilu. Místo našli v srpnu 1929, kdy se s přáteli Ludvíkem a Jiřinou Strimplovými vydali na výlet do okolí Sezimova Ústí.

Na mnoha místech české krajiny natrefíme na různě označená místa, kde v minulosti došlo k úmrtí nějakého člověka. Pokud šlo o smrt násilnou, jedná se většinou o takzvané smírčí kříže nebo smírčí kameny, nicméně můžeme najít i pomníčky rozmanitých podob a velikostí zřízené v místech nešťastných úmrtí.

Chelčice jsou malá obec v okrese Strakonice, jejíž dominantou je kostel svatého Martina. Název vsi vznikl podle jejího prvního obyvatele či vlastníka jménem Chylek nebo Chýle. Toto příjmení pochází ze staročeského přídavného jména chylý – „nachýlený, ohnutý, křivý“ – a zřejmě popisovalo výraznou tělesnou nebo povahovou vlastnost člověka, který jej nesl.

Kostel Narození Panny Marie na Kostelci u Borotína je jednou z krajinných dominant severního Táborska, která poskytuje nádherné výhledy do okolí. Tento památkově chráněný kostel pochází z první poloviny 13. století.

Na jaře roku 1879 a na začátku roku 1880 opakovaně vystupoval v Českých Budějovicích cirkus Alberta Schmidta. Artisté měli rozložený stan na Mariánském náměstí, kde den co den předváděli své akrobatické kousky.

Východně od Hrbova na Lhenicku se nachází samota číslo popisné 26, které se říká Požár. Od poloviny 18. století tu žila rodina Bohdaneckých, jejíž příslušníci o sobě tvrdili, že jim v žilách koluje krev šlechtického rodu Bohdaneckých z Hodkova. Hrdě to o sobě prohlašoval Václav Bohdanecký, narozený v roce 1853, a prý i jeho otec a děd.

Když se kolem poloviny 19. století stal střížovským farářem P. Karel Blažek, začal do farní pamětní knihy podrobně zapisovat události ve svém farním obvodu. Mimo jiné zachytil i radikalismus sedláků v některých přifařených obcích, který projevovali od revolučního roku 1848.

Kdo by neznal Čertovu stěnu a Čertovy proudy na Vltavě nad Vyšším Brodem na Českokrumlovsku. Dnes toto místo obdivujeme jako jednu z nejkrásnějších přírodních scenérií. Ale před staletími se na něj lidé dívali trochu se strachem jako na dílo temných sil. Skála bývá ve starých mapách označována také názvem Čertova kazatelna.

Vyšší hospodářská a hospodářsko-průmyslová škola zemská, tak zněl přesný název ústavu, který byl v roce 1866 otevřen v Táboře. Jednalo o první školu v českých zemích, která nabízela středoškolské vzdělání v hospodářském směru.