Voda z České republiky odtéká do Baltského, Severního nebo Černého moře. Je všeobecně známo, že do Baltu je to díky řece Odře, do Severního moře teče Labe a do moře Černého potom hlavně řeka Morava prostřednictvím Dunaje.

Mezi Starými Hodějovicemi a Srubcem na Českobudějovicku býval až do roku 1853 v provozu stříbrný důl sv. Jana Nepomuckého. V odpoledních hodinách 27. srpna 1845 se přihnal silný liják, voda v potoce před štolou náhle stoupla o tři metry a během pár minut zatopila podzemní chodby. V dole zůstalo osm horníků.

Až někdy pojedete z Písku na Protivín, nebo naopak, zkuste odbočit stranou mimo hlavní trasy a navštívit vesničku Tálín. V jejím znaku jsou rybniční stavidlo, hráz, duby a modrá hladina Tálínského rybníka.

Roku 1680 se po Čechách a Moravě rozvířily nepokoje poddaných, kteří se bouřili proti narůstajícím robotním povinnostem. Někdy se hovoří o selském povstání, i když takové označení je ve skutečnosti poněkud nadnesené.

Až se někdy vypravíte do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku, zastavte se v kostele před oltářem a dobře si zapamatujte hlavní velký obraz, který mu v tu chvíli dominuje. Pokud se totiž na stejné místo postavíte o několik týdnů či měsíců později, spatříte obraz úplně jiný.

Román Kladivo na čarodějnice jihočeského rodáka Václava Kaplického není asi třeba představovat. Kniha poutavě zpracovává téma čarodějnických procesů v druhé polovině 17. století v okolí Velkých Losin. V jižních Čechách se v té době také odehrál jeden pozoruhodný případ, který měl však šťastnější konec.

Vesničky s názvem Václavov najdeme v Jihočeském kraji dvě. Jedna je u Slavonic, druhá u Blatné. Ta na Blatensku ukrývá kapličku sv. Václava, která je nevšední dobou svého vzniku. Byla totiž postavena až v roce 1939, tedy v období Protektorátu Čechy a Morava, okupovaného nacistickým Německem.

Výšivka rybí šupinou je starodávná technika zdobení textilií, která se používala na konci 19. století v národopisné oblasti Blat. Nezrodila se v jihočeském prostředí, ale přišla k nám pravděpodobně z Itálie nebo Německa, někdy v první polovině 19. století.

Vedle malířů obrazů začali v 19. století zvěčňovat svět kolem sebe zcela noví umělci – fotografové. K těm jihočeským se zaslouženě řadil také významný atelier Šechtl a Voseček v Táboře, zajímavý i jedním unikátem. Ignác Šechtl totiž vedle fotografie samotné propadl kouzlu kinematografie.