V malebné pošumavské obci Dobrš v okrese Strakonice působil od počátku 18. století slavný kněz Ondřej de Wald. Byl to muž literárně činný, moudrý a učený, proslulý kazatel, který se proslavil jako jeden z barokních obhájců českého jazyka.

Město Tábor, ale i jeho širší okolí je více jak šest století spojeno s husitským hnutím. Jedno z nejstarších míst spjatých s následovníky mistra Jana Husa se nachází na severu Táborska. Jde o „vrch“ Beránek u Rašovic, devět kilometrů jihovýchodně od Mladé Vožice.

V kraji mezi Netolicemi na Prachaticku a Římovem na Českobudějovicku se kdysi odehrála událost, kterou nelze datovat, ale stala se základem ojedinělé poutní zvyklosti.

Starší vodáci si možná ještě vzpomenou na papírové kajaky z padesátých let minulého století. Jejich tvůrcem byl Jiří Sedláček, původně letecký mechanik a od roku 1949 vedoucí konstrukce v papírnách v Loučovicích. Jako nadšený vodák zakládal závody ve vodním slalomu v Čertových proudech.

Královské město Tábor coby „bašta“ nekatolického vyznání vzalo za své záhy po kapitulaci města 18. listopadu 1621. O přivedení zdejších obyvatel zpět do lůna katolické církve se od roku 1640 starali i příslušníci řádu bosých augustiniánů z Prahy.

Spousta dávných tradic dnes již upadla v zapomnění a dokládají nám je jen staré kroniky či jiné dobové prameny. Podívejme se například na zvyky, které se odehrávaly v Putimi na Písecku ve druhé polovině 19. století.

Horníci, hledání stříbrné rudy, lámání kamene a práva městysu s vlastním znakem dokládajícím důlní činnost. Tak by se dal shrnout vznik Hůrek na Novobystřicku, jejichž svobodné začátky stvrdil v listině z roku 1637 hrabě Adam Pavel Slavata.

Marie Terezie z Lichtenštejna se narodila 28. prosince 1721 ve Vídni. Krátce před dosažením dvaceti let se provdala za krumlovského vévodu a knížete Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu, kterému následně porodila devět dětí.

V neděli 21. července roku 1912 se okolo jedenácté hodiny dopoledne přihnala na Táborsko bouřka. U Pakostova mlýna v Předboři u Soběslavi se před nepříznivým počasím schovala trojice místních děvčat pod košatou lípu, do které však vzápětí udeřil blesk.

V říjnu 1884 informovalo pražské místodržitelství o zřízení železničních stanic takzvané českomoravské příčné dráhy v úseku vedoucím z Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec do Počátek a dál na Moravu.