- Podcasty
- Jihočeská vlastivěda
Poslechněte si podcast: Dva králové udělili Trhovým Svinům důležité výsady, oba mají sochu na štítu zdejší radnice
Trhové Sviny a okolní region bývaly vyhlášené kamenickou tradicí. Asi nikoli náhodou odtud pocházel i známý budějovický sochař Dietrich, tvůrce Samsonovy kašny. Na trhovosvinenském náměstí stojí za to se rozhlédnout, protože tu najdeme zajímavá umělecká díla.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Po bitvě u Slavkova francouzští vojáci obsadili část jižních Čech. A žádali to nejlepší jídlo a pití
Po bitvě u Slavkova v roce 1805 a sjednaném příměří obdržela francouzská vojska právo obsadit všechna místa na jihu Čech, která ležela východně od spojnice Tábor – Linec. Vojáci potřebovali zásoby a ubytování, což vedlo k rekvizicím potravin a dalších zdrojů a také k napětí a konfliktům.
Obraz Panny Marie v kapli u Ústějova na Táborsku prý zázračně uzdravoval a odolal několika požárům
Přibližně 400 metrů severně od obce Ústějov u Mladé Vožice na Táborsku se nachází kaple Panny Marie. Jednoduchou zděnou kapličku na čtvercovém půdorysu kryje jehlancová střecha zakončená zvonicí s lucernou a bání.
Lebka svatého Vojtěcha putovala v létě 1947 budějovickou diecézí, událost přilákala tisíce věřících
Svatý Vojtěch patří mezi nejvýznamnější patrony naší země. V roce 1947, u příležitosti 950. výročí Vojtěchovy mučednické smrti, se uskutečnila pouť s jeho ostatky po českých zemích. Vojtěchova lebka ve skleněné skříňce putovala od 27. června do 13. července také českobudějovickou diecézí.
Na poddané ze Zvíkova u Lišova, kteří robotovali pro faru, dostala vrchnost mnoho stížností
V dobách, kdy poddaní museli pracovat pro vrchnost, nebylo výjimkou, že robotovali rovněž pro církev. Fary a kostely totiž vlastnily pozemky a hospodářství, která potřebovala pravidelnou péči. A tak poddaní orali, sekali trávu, vozili dřevo, opravovali budovy či pracovali pro pana faráře.
Nejstarší česká poštovna se z vrcholu Sněžky přestěhovala do areálu Monínec, kde má stále otevřeno
Historie nejstarší české poštovny, roubené chaty, která stávala na vrcholu Sněžky, sahá do poloviny 19. století. V roce 1875 sem byla umístěna c. k. rakouská telegrafní stanice a roku 1899 odtud odešly první dopisy a pohlednice.
Na Třeboňsku je i rybník Podřezaný. Za jeho jménem nestojí krvavý mord, ale likvidace mlýna
Rybník na Třeboňsku, který dnes na mapách najdeme jako Nový lipnický, je místním lidem znám spíše pod historickým jménem Podřezaný. Toto označení může zajisté evokovat nějaký mord, ke kterému tam muselo v minulosti dojít, ale skutečnost byla poněkud jiná. Netekla při tom krev, ale lítaly třísky.
Mlynář Hammerschmidt vykopal v Jindřišském údolí náhon a pak vytesal verše do skály. Ty tu zůstaly
Mezi Jindřiší a Blažejovem u Jindřichova Hradce tvoří Hamerský potok malebné Jindřišské údolí. Je v něm jedna mimořádná zajímavost – dnes už špatně čitelný nápis na skále připomíná vyhloubení mlýnského náhonu a vysázení stromořadí v roce 1789.
Amerika se říká domům porodní báby Petrů v Táboře a také komfortním bytům v Sezimově Ústí
V aglomeraci Tábor – Sezimovo Ústí se nachází dokonce dvě místa, která se mohou chlubit označením Amerika. Starší z nich najdeme v táborské příměstské části Klokoty. Jedná se o dva bytové domy č. p. 80 a 81 v Ojířově ulici. Nechala je postavit Josefa Petrů, porodní bába z Dražic, která kvůli trestnímu stíhání uprchla do Ameriky.
Trati mezi Táborem a Horní Cerekví se říká „Hrbatá“. Její součástí jsou čtyři monumentální mosty
V okolí Chýnova na Táborsku dodnes najdeme čtyři monumentální kamenné železniční obloukové mosty, které jsou součástí železniční trati číslo 224 z Tábora do Horní Cerekve. Trať budovaná v osmdesátých letech 19. století prochází náročným terénem Českomoravské vysočiny, čímž si vysloužila i svůj název „Hrbatá“.
Komik parodující Hitlera sklidil ve Vimperku v dubnu 1938 bouřlivé ovace. Frank žádal přísný trest
Hotel Zlatá Hvězda ve Vimperku na Prachaticku se stal krátce po vzniku Československa centrem společenského života české menšiny, která zde konala nejrůznější kulturní akce. Jedna taková, kterou uspořádali vimperští Sokolové, se udála ve velkém sálu hotelu 30. dubna 1938.