Maloplošná zvláště chráněná území se v České republice dělí do několika kategorií. Nejnižší jsou přírodní památky, jejichž rozlohy se pohybují od 0,01 hektaru až po stovky hektarů. Mezi deseti největšími přírodními památkami v Česku má jihočeský region hned čtyři zástupce.

Míšeňské jablko je velmi stará ovocná odrůda, doložená už v 16. století. Její původ však nebude asi nikdy zcela objasněn. Němečtí pomologové obvykle uvádějí, že jméno je odvozeno od saského města Míšně. Český pomolog František Suchý naopak na začátku 20. století prosazoval český původ. Název odvozoval od obce Míšňany na Českokrumlovsku, dnes již zaniklé a nacházející se ve vojenském prostoru Boletice.

Královský český zemský filiální ústav pro choré pomatence fungoval v 19. století v Opařanech na Táborsku. Začněme ale od začátku. Původně stávala v Opařanech tvrz, na jejímž místě vznikl v polovině 17. století menší kostel sv. Františka Xaverského.

Který hrad v Čechách stojí, nebo stál úplně nejvýše? Na mysli máme jeho zeměpisnou polohu, nikoli význam, protože pak bychom asi museli přiznat, že nejvýše nade všemi stojí Pražský hrad. O prvenství co do nadmořské výšky soupeří hned dva šumavské hrady.

V minulosti se v Českých Budějovicích nacházelo několik kasáren. U zdejší posádky strávily svou vojenskou službu tisíce mužů a my si některé vybrané připomeneme.

Řekne-li se pytlák, každý si jistě představí člověka, který se dopouští nelegálního lovu a svůj úlovek si odnáší na zádech v pytli. Mluvíme-li ale o holašovických pytlácích, pak toto slovo nabývá poněkud jiného významu.

Ráz kultury každého kraje se odráží i v podobě svátečního oděvu. Ovlivňoval ji charakter a zámožnost dané oblasti, ale také dobová móda. Konzervativní Doudlebsko patřilo v tomto směru ke starobylým českým regionům. Od poloviny 19. století ovšem módu odívání na Doudlebsku stále více ovlivňovaly vzory z Rakous a Bavor.

Kámen s nápisem Schillerstein najdeme v krajině České Kanady mezi Českým Rudolcem, Slavonicemi a Starým Městem pod Landštejnem. Připomíná německého literáta Friedricha Schillera, který se pravděpodobně při psaní své divadelní hry Loupežníci nechal inspirovat právě zdejším regionem.

Na půli cesty mezi Prachaticemi a Volary se na zalesněném ostrohu nad Blanicí nachází zřícenina středověkého hradu Hus nedaleko Záblatí. Jeho jméno evokuje návaznost na Mistra Jana Husa, ale není tomu tak.