Míšeňské jablko je velmi stará ovocná odrůda, doložená už v 16. století. Její původ však nebude asi nikdy zcela objasněn. Němečtí pomologové obvykle uvádějí, že jméno je odvozeno od saského města Míšně. Český pomolog František Suchý naopak na začátku 20. století prosazoval český původ. Název odvozoval od obce Míšňany na Českokrumlovsku, dnes již zaniklé a nacházející se ve vojenském prostoru Boletice.

Královský český zemský filiální ústav pro choré pomatence fungoval v 19. století v Opařanech na Táborsku. Začněme ale od začátku. Původně stávala v Opařanech tvrz, na jejímž místě vznikl v polovině 17. století menší kostel sv. Františka Xaverského.

V minulosti se v Českých Budějovicích nacházelo několik kasáren. U zdejší posádky strávily svou vojenskou službu tisíce mužů a my si některé vybrané připomeneme.

Řekne-li se pytlák, každý si jistě představí člověka, který se dopouští nelegálního lovu a svůj úlovek si odnáší na zádech v pytli. Mluvíme-li ale o holašovických pytlácích, pak toto slovo nabývá poněkud jiného významu.

Ráz kultury každého kraje se odráží i v podobě svátečního oděvu. Ovlivňoval ji charakter a zámožnost dané oblasti, ale také dobová móda. Konzervativní Doudlebsko patřilo v tomto směru ke starobylým českým regionům. Od poloviny 19. století ovšem módu odívání na Doudlebsku stále více ovlivňovaly vzory z Rakous a Bavor.

Kámen s nápisem Schillerstein najdeme v krajině České Kanady mezi Českým Rudolcem, Slavonicemi a Starým Městem pod Landštejnem. Připomíná německého literáta Friedricha Schillera, který se pravděpodobně při psaní své divadelní hry Loupežníci nechal inspirovat právě zdejším regionem.

Na půli cesty mezi Prachaticemi a Volary se na zalesněném ostrohu nad Blanicí nachází zřícenina středověkého hradu Hus nedaleko Záblatí. Jeho jméno evokuje návaznost na Mistra Jana Husa, ale není tomu tak.

Známý rožmberský regent, stavitel rybníků, dvorů a pivovarů Jakub Krčín z Jelčan si potrpěl na dobré víno. Zvlášť v pokročilém věku, kdy se uchýlil do soukromí na svou renesanční tvrz v Křepenicích u Sedlčan, kterou si přepychově vybudoval a se skromností sobě vlastní ji nazval Nový Hrádek Krčínov.

Městečko Vimperk leželo na Zlaté stezce a dlouhá staletí zápasilo neúspěšně o prvenství s Prachaticemi. Už od 14. století vznikaly v okolí první sklárny, ale ještě důležitější bylo století patnácté. Tehdy totiž byla ve Vimperku za vlády Vladislava Jagellonského založena tiskárna, konkrétně v roce 1484.