Italská mafie se rodila v prostředí, kde vládly strach a mlčení. Příběh lékaře Gaspara Galatiho z konce 19. století ukazuje, jak se i citrusový sad mohl stát zdrojem vydírání a násilí. Z těchto kořenů vyrostla Cosa Nostra, která postupně ovládla nejen Sicílii, ale zasáhla i Spojené státy.

Nízké výdělky a nedostatek lidí. Taková je dnes situace v pohostinství. Před rokem 1989, v socialistickém Československu to ale bylo trochu jinak. I tehdy mívali zaměstnanci restaurací a hospod na výplatních páskách méně než průměrný plat, přesto patřili – alespoň tedy část z nich, k těm nejbohatším. A vůbec to nemuseli být falešní vrchní jako Darek Vrána z filmu Vrchní, prchni!

Poslední srpnový den roku 1970 zahájila vysílání stanice Hvězda. Nahradila dosavadní stanici Československo a symbolicky potvrdila vítězství normalizace v Československém rozhlase. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)

Před padesáti lety, 30. července 1975, se doslova propadl do země americký odborový předák Jimmy Hoffa. Zmizení muže, který byl napojen na mafiánské podsvětí, je jeden z nejznámějších nevyřešených případů v historii. Že by za Hoffovým zmizením byla mafie, vyšetřování FBI to ale nepotvrdilo. Více si poslechněte v Portrétech.

Zellerinovou strání se kdysi nazýval pravý břeh Otavy na okraji Strakonic. Jméno místo dostalo po bývalém majiteli Antonínu Zellerinovi, který pocházel z Horažďovic a zemřel ve Strakonicích v roce 1870 ve věku 84 let.

Na samém počátku 15. století se v písemných pramenech začíná zmiňovat ves Vlkančice. Tvořila vlastně část mnohem starších Chotovin na Táborsku, s nimiž nakonec o více než sto let později splynula.

Obec Rataje u Kroměříže se pyšní impozantním novogotickým kostelem svatých Petra a Pavla. Na pozadí jeho vzniku se odehrál temný a tajemný příběh děkana Josefa Bílka, který se dostavby chrámu bohužel nedočkal. Místní kroniky odhalují jeho záhadný, až detektivní příběh.

Jihočeská obec Soběnov nedaleko Kaplice na Českokrumlovsku se nachází na samém okraji národopisné oblasti Doudlebska. Mimo jiné proslula i houževnatým udržováním některých starých obyčejů. Jedním z nich byla obchůzka budoucí nevěsty po sousedech s obřadní prosbou o příspěvky na svatební hostinu, takzvané chození s cígrem, které se v Soběnově udržovalo ještě kolem roku 1880.

Helsinky se 1. srpna 1975 staly centrem pozornosti. Sjeli se tam představitelé 35 států, aby podepsali závěrečný dokument probíhající Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE). Cesta k ní trvala 20 let a souvisela s mezinárodními poměry nastolenými po skončení druhé světové války. Výsledky konference se ale nakonec staly klíčovými pro vnitrostátní poměry ve východním komunistickém bloku. „Zápaďácký blábol“ tak vstoupil do dějin Československa.