Je to už 57 let od počátku sovětské okupace Československa. Začala 21. srpna 1968 vpádem vojsk „spřátelených států“ Varšavské smlouvy, rozhodlo se o ní v Moskvě – a poměrně málo se zdůrazňuje, že trvala více než dvacet let. Poslední z desítek tisíc sovětských vojáků odešli v roce 1991. Příběhy 20. století tentokrát přináší vzpomínky na srpen 1968, na to, jak okupace zasáhla do životů lidí, kteří ji nepřijali, a na brutálně potlačené demonstrace z roku 1969.

Málokterý autor literatury pro mládež se těšil a stále těší takové popularitě. Přitom mnohé z jeho knih vyšly před víc než 80 lety. Svět, ve kterém se „foglarovky“ odehrávají, je od světa dnešních dětí v mnohém neskonale vzdálený. A současně možná bližší než by se mohlo zdát.

Růžena Urbanová. Jméno, které nám dnes už mnoho neřekne. Ve 30. letech minulého století to ale byla úspěšná malířka, spisovatelka, cestovatelka a sběratelku domorodého umění v Tichomoří. Za 2. světové války se však také ocitla v japonském internačním táboře.

Nakladatelský redaktor a spisovatel Václav Kaplický (1895–1982) za války sloužil v československých legiích v Rusku. Do literatury se natrvalo zapsal svým románem Kladivo na čarodějnice (1963), který o šest let později zpopularizoval film Otakara Vávry. Kaplický ale poprvé zaujal už roku 1936, a to románem Gornostaj, který polemizoval s tehdejší legionářskou literaturou. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v červnu 2024.)

Jižně od Netolic můžeme při hlavní silnici narazit na renesanční statek Grejnarov, který svým jménem a dobou vzniku upomíná na významný netolický rod. Grejnarové byli bohatí sladovníci, kteří se v 16. století zařadili mezi místní městskou elitu a pravidelně zasedali v netolických městských radách.

„To vás měli doma rovnou zastřelit, než posílat sem na práci!“ rozčiloval se na přelomu let 1944 a 1945 německý mistr v kamenolomu na Čecha, vězně, kterého mu poslali z nedalekého lágru. Mužem, kterému práce v kamenolomu nešla od ruky, byl kreslíř a ilustrátor Ondřej Sekora (1899–1967) . Poslechněte si víc o jeho životním příběhu. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)

Vysílání v srpnu 1968 patří ke světlým kapitolám dějin Československého rozhlasu. Jen škoda, že bývá spojováno hlavně s Jiřím Dienstbierem, Slávou Volným, Věrou Šťovíčkovou a dalšími moderátorskými hvězdami z Vinohradské 12 v Praze.

Zemský zákon o ochraně několikera druhů zvířat se již v roce 1870 výslovně dotýkal také ptactva. Zakazoval vybírat a ničit hnízda i vejce ptáků, vybrané opeřence chytat a usmrcovat, zapovídal některé lovecké postupy.

Slavný český loutkář Matěj Kopecký se narodil v Libčanech blízko Hradce Králové jako syn „potulného kejklíře“. Jeho vlastní cesta k loutkařině však byla klikatá. Nejprve se vyučil v Praze hodinářem.