V krajině Pomalší na Českobudějovicku nelze přehlédnout věž kostela sv. Jana Nepomuckého, který dal jméno celé obci Svatý Jan nad Malší. Vyrostla na takzvaném Ločenickém vrchu až koncem osmdesátých let 18. století, kdy kromě duchovní správy vznikla také místní škola.

Západně od Nové Bystřice na Jindřichohradecku při hranicích s Rakouskem nalezneme takzvaný Kámen republiky. Upomíná na pohnuté události roku 1938, kdy Československo muselo na základě Mnichovské dohody postoupit pohraniční území Německu.

Voda z České republiky odtéká do Baltského, Severního nebo Černého moře. Je všeobecně známo, že do Baltu je to díky řece Odře, do Severního moře teče Labe a do moře Černého potom hlavně řeka Morava prostřednictvím Dunaje.

Mezi Starými Hodějovicemi a Srubcem na Českobudějovicku býval až do roku 1853 v provozu stříbrný důl sv. Jana Nepomuckého. V odpoledních hodinách 27. srpna 1845 se přihnal silný liják, voda v potoce před štolou náhle stoupla o tři metry a během pár minut zatopila podzemní chodby. V dole zůstalo osm horníků.

Až někdy pojedete z Písku na Protivín, nebo naopak, zkuste odbočit stranou mimo hlavní trasy a navštívit vesničku Tálín. V jejím znaku jsou rybniční stavidlo, hráz, duby a modrá hladina Tálínského rybníka.

Roku 1680 se po Čechách a Moravě rozvířily nepokoje poddaných, kteří se bouřili proti narůstajícím robotním povinnostem. Někdy se hovoří o selském povstání, i když takové označení je ve skutečnosti poněkud nadnesené.

Svatá Kateřina, kdysi známé lázně s krásným barokním kostelíkem, leží uprostřed lesů jen malý kousek od Počátek na Pelhřimovsku. Místo má zajímavý vztah k dějinám české literatury. Roku 1877 se tady léčil a literárně tvořil Julius Zeyer.

Stádlecký most, jediný dochovaný empírový řetězový most na území České republiky, má velmi zajímavou historii. Unikátní dílo podle návrhů projektantů Gassnera a Schnircha postavil před polovinou 19. století Vojtěch Lanna nad řekou Vltavou v Podolsku na Písecku.

Na svátek svatého Vavřince se konával v Bavorově na Strakonicku jarmark. V roce 1719 však na místního pana faráře čekalo v kostele nepříjemné překvapení. Bez jakýchkoli známek násilného vniknutí do chrámu Páně zmizely z obrazu Panny Marie tři dukáty a šňůra perliček.

Zaniklý Kozí hrádek u Sezimova Ústí na Táborsku, proslulý jako místo dočasných pobytů mistra Jana Husa, důkladně prozkoumal učitel a amatérský archeolog Josef Švehla. Při výkopech na počátku 20. století nalezl leccos zajímavého.