V jižních Čechách teče dost potoků a říček, takže se tu stavěly vodní mlýny, jichž v minulosti existovaly stovky. Přesto zde vzniklo i několik mlýnů na pohon větrem, konkrétně asi deset.

Zrušení poddanství a roboty v roce 1848 znamenalo definitivní zánik středověkého feudálního systému. Rozsáhlé správní reformy, které následovaly, se dotkly také samosprávy jednotlivých vesnic, z nichž se staly obce s volenými obecními představenými.

Císař a král Karel IV. je po několik generací nazýván otcem vlasti. Těch generací už bylo vskutku hodně, protože poprvé se tohoto lichotivého označení dostalo Karlovi na jeho vlastním pohřbu v roce 1378. Použil ho Vojtěch Raňkův z Ježova ve své smuteční řeči nad rakví zemřelého.

Filip, Josef a Vilém Kohnovi byli židovští obchodníci působící na Pražské třídě, později v Prokišově ulici v Českých Budějovicích. V roce 1911 založili Jihočeskou továrnu na čištění peří, jejíž dvě pobočky pak do roku 1937 provozovali také ve Vídni a v Berlíně.

Na vyvýšeném hřbetu nad klidnou hladinou římovské přehradní nádrže se nachází starobylé opevnění nazývané Kamenná věž. Dojdeme sem pohodlnou procházkou z Velešína za půl hodiny. Úzký hřbet přetíná čtveřice příkopů a za nimi se tyčí výrazný pahorek.

Na severním Táborsku, při samé hranici Jihočeského a Středočeského kraje se kousek od městyse Borotína nachází les Krkáček a stejnojmenný vrchol vysoký 582 metrů. Oblast je součástí přírodního parku Jistebnická vrchovina.

Jako Bechyňský kraj se označovala východní část jižních Čech, která až do poloviny 18. století tvořila oficiální správní celek. Západní část byla nazývána Prácheňskem.

Vztah mezi řeholníky z augustiniánského kláštera v Třeboni a zámeckými úředníky Jana Adolfa ze Schwarzenbergu měl ve druhé polovině 17. století k dokonalosti daleko. Majetkoprávní spory, které zuřily mezi oběma stranami, se kromě jiného týkaly i lesa Vranína.

Není tolik známých jmen českých vesnic jako těch, které mají ve svém názvu Lhota. Úplně první zmínka o Lhotě pochází ze samého konce 12. století. Nazývala se tak dnešní vesnice Svatý Jiří na Orlickoústecku.

V Novohradských horách najdeme nespočet různých skalních útvarů, mnohdy bizarních. Přírodními vlivy jsou po tisíciletí vymodelovány z vyvřelých hornin – granitu (žuly) a granodioritu. Jeden z nejvýraznějších se tradičně, už minimálně sto let, nazývá Napoleonova hlava nebo prostě jen Napoleon podle slavného francouzského vojevůdce.