- Podcasty
- Jihočeská vlastivěda
Poslechněte si podcast: Na oltáři kostela ve Vyšším Brodě se střídají obrazy. K výměně je potřeba alespoň osm silných mužů
Až se někdy vypravíte do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku, zastavte se v kostele před oltářem a dobře si zapamatujte hlavní velký obraz, který mu v tu chvíli dominuje. Pokud se totiž na stejné místo postavíte o několik týdnů či měsíců později, spatříte obraz úplně jiný.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Řeholníci v klášteře u Nové Bystřice vymítali ďábla a ochránili ženu před čarodějnickým procesem
Román Kladivo na čarodějnice jihočeského rodáka Václava Kaplického není asi třeba představovat. Kniha poutavě zpracovává téma čarodějnických procesů v druhé polovině 17. století v okolí Velkých Losin. V jižních Čechách se v té době také odehrál jeden pozoruhodný případ, který měl však šťastnější konec.
Zřejmě nejstarší deska připomínající Václava Havla je v jihočeském Václavově, a to už od roku 1991
Vesničky s názvem Václavov najdeme v Jihočeském kraji dvě. Jedna je u Slavonic, druhá u Blatné. Ta na Blatensku ukrývá kapličku sv. Václava, která je nevšední dobou svého vzniku. Byla totiž postavena až v roce 1939, tedy v období Protektorátu Čechy a Morava, okupovaného nacistickým Německem.
Jihočeské ženy začaly v 19. století zdobit své oděvy rybími šupinami. Nahrazovaly tak drahé korálky
Výšivka rybí šupinou je starodávná technika zdobení textilií, která se používala na konci 19. století v národopisné oblasti Blat. Nezrodila se v jihočeském prostředí, ale přišla k nám pravděpodobně z Itálie nebo Německa, někdy v první polovině 19. století.
Táborský fotograf Šechtl sestrojil vlastní kinematograf a jako první získal licenci na promítání
Vedle malířů obrazů začali v 19. století zvěčňovat svět kolem sebe zcela noví umělci – fotografové. K těm jihočeským se zaslouženě řadil také významný atelier Šechtl a Voseček v Táboře, zajímavý i jedním unikátem. Ignác Šechtl totiž vedle fotografie samotné propadl kouzlu kinematografie.
Tábor měl dva židovské hřbitovy. Náhrobky ze starého byly prodány, nový museli zničit sami židé
Když se řekne židovský hřbitov, mnozí z nás si představí místo v pražském Josefově s množstvím kamenných náhrobků ohrazené zdí. Tato představa se však neslučuje se skutečností, kterou najdeme v Táboře.
V barokní době nesměli muži a ženy sedět v kostele vedle sebe. Někde se za místa i platilo
Pravidelní návštěvníci bohoslužeb i dnes zachovávají určitý zasedací pořádek. Ať už jsou kostelní lavice plné, nebo téměř prázdné, každý má své oblíbené místo. V barokní době však církevní předpisy nařizovaly přísné oddělení mužů a žen.
Rodový katastr z Přídolí na Českokrumlovsku shromažďuje mnoho informací o místních rodinách
V Přídolí na Českokrumlovsku stojí kostel svatého Vavřince, který už v roce 1259 získal darem vyšebrodský klášter. Cisterciáčtí bratři sice spravovali spádovou farnost až od roku 1661, přesto navázali na písemné vedení zajímavého, jen o několik let staršího pramene, který rozhodně nebyl běžnou součástí farní agendy.
Muzikant z Jindřichova Hradce si na Blízkém východě vydělal na celý dům. Zřídil v něm hostinec
Budování Suezského průplavu mezi Středozemním a Rudým mořem představovalo pro celý svět velkou událost. Slavnost, která v listopadu 1869 doprovázela jeho zprovoznění, byla údajně nejvelkolepější společenskou akcí celého 19. století.
Botanická zahrada v Táboře má unikátní systém. Rostliny nedělí podle druhů, ale podle jejich využití
Botanická zahrada v Táboře byla založena společně s hospodářsko-průmyslovou školou roku 1866. Dnes se rozkládá za neorenesanční budovou Vyšší odborné školy a střední zemědělské školy na Masarykově náměstí.
Protivínský cukrovar vydělával tak dobře, že lidé v hostincích prý zapalovali doutníky bankovkami
Průmyslová výroba cukru na jihu Čech zažila svůj boom v 19. století. Do tohoto období spadá také existence protivínského cukrovaru, který byl v provozu téměř dvacet let.