V 19. století mimořádně oblíbený autor historických románů Václav Beneš Třebízský, tak trochu „druhý Jirásek“, měl blízký vztah i k jižním Čechám. S krajem ho spojuje jedna z jeho knih, která má název V podvečer pětilisté růže a odehrává se v časech vlády poslední generace Rožmberků.

Když se řekne Hradčany, většině lidí se vybaví pražská čtvrť a areál Pražského hradu. V České republice však lokality, které se nazývají Hradčany, nalezneme i na dalších místech. Totožné jméno má hned několik obcí, třeba na Nymbursku, Přerovsku, Liberecku nebo jižním Plzeňsku. A jedna je také na jihu Čech.

V průběhu 19. století se na Šumavě i kvůli řádění pytláků z Bavorska rychle snižovaly stavy medvědů, vlků a jelenů, až byli zástupci těchto druhů zcela vyhubeni. Zastřelení posledních kusů připomínají kamenné pomníčky.

V obci Tichá u Dolního Dvořiště na Českokrumlovsku se zachovala pozoruhodná obranná věž ze 13. století, která je dnes nejjižnější hradní rozhlednou v České republice. Původní tvrz vznikla kolem roku 1275, kdy ji na staré zemské cestě z Horního Rakouska do Českého království založili páni z Velešína a Michalovic. Později se dostala do rukou Rožmberků.

Region jižních Čech je plný různých kulturních podoblastí, center a enkláv, k nimž řadíme také svébytné jazykové ostrovy – Lodhéřovský na Jindřichohradecku, Šumavu, Novohradsko, okolí Českých Budějovic anebo část Netolicka s takzvaným Strýčickým jazykovým ostrovem.

Návrší, na němž se rozkládá Hodušín, poskytuje ze své výšky 524 metrů nad mořem krásné výhledy do okolí. Historie nevelké obce na severovýchodě Táborska spadá do období středověku, kdy ji založili Vítkovci.

Jan Karel Hraše, pozdější archeolog a spisovatel, se narodil ve mlýně v Ratajích u Bechyně na Táborsku. A právě odtud pochází i jeho pozoruhodná vzpomínka na to, jak se v roce 1849 násilně verbovalo na vojnu.

V jižních Čechách najdeme místa, kde se stýkají hranice hned tří území a která proto byla v minulosti označena kamennými sloupky. Nejznámější je Trojmezí na Šumavě, které v současnosti tvoří i hranici tří států – České republiky, Rakouské republiky a Spolkové republiky Německo. Pamětní kámen tam existoval nejméně od poloviny 18. století, ten stávající byl zřízen v roce 1993.

Ve 4:43 hodin ráno 3. července 1895 vyrazil vlak jedoucí z Vídně se zpožděním asi 45 minut ze železniční stanice Tábor do Prahy. Ve stanici čekal na odjezd také vlak na Písek, který se dal do pohybu záhy po pražském rychlíku.

Název Blanice nesou v České republice dvě řeky, přítok Sázavy a přítok Otavy, dvě obce, jedna je součástí Bavorova a druhá Mladé Vožice, dvě přírodní památky v jižních Čechách a jedna kolej v Praze na Jižním Městě.