To se takhle jednou na jaře 1868 rozhodl proslulý český historik, pedagog a politik Václav Vladivoj Tomek strávit pár dní na jihu Čech. Mimochodem, Václav Vladivoj Tomek byl poslancem Českého zemského sněmu, ale také autorem dvanáctisvazkového Dějepisu města Prahy a v posledních letech života to dotáhl až na povýšení do rytířského stavu.

Bitva u Hradce Králové, která se odehrála 3. července 1866, patří k největším bitvám svedeným na našem území. Rozhodující střet prusko-rakouské války se sice odehrál daleko od jihočeského regionu, ovšem „zaručené“ zprávy, které o něm záhy kolovaly, měly vliv i na život zdejších obyvatel.

Při cestě lesem mezi Cerhonicemi a Vráží na Písecku natrefíme na tři vedle sebe stojící černé litinové kříže. K tajuplně vyhlížejícímu místu se vztahuje příběh, který nás přenese do čtyřicátých let 18. století do období válek o rakouské dědictví.

I když nejčastější pokrývku hlavy žen v lidovém prostředí venkova a malých měst tvořily šátky, vdané ženy měly právo nosit zdobený čepec. Obvykle jej dostávaly při svatbě během obřadu takzvaného čepení – přijímání mezi vdané ženy. Obyčejné spodní čepce, často nošené pod šátkem, si zhotovovaly ženy samy; sváteční však vyráběli odborníci.

Psohlavci, Temno, F. L. Věk či Staré pověsti české. Další díla netřeba vyjmenovávat, neboť je zřejmé, že řeč je o spisovateli Aloisi Jiráskovi. Autor řady historických románů se stal za svého života váženou osobou, jeho tvorba měla velký vliv na českou kulturu.

Pojem pivovar neznamená vždy jeden a ten samý objekt k vaření oblíbeného nápoje. Často jich bylo několik ve městě, nebo se jejich provoz stěhoval. K roku 1379 se váží počátky pivovaru v Třeboni, který stál původně u náměstí a teprve později získal současné místo pod hrází Světa.

Cesta z Hořepníku do Bořetic na Pelhřimovsku musí překonat tok řeky Trnavy. V dávných dobách vedla po mostě dřevěném, později železném, který byl v květnu 1911 zničen povodní. O rok později jej nahradil most zbrusu nový, 25 metrů dlouhý a bezmála 6 metrů široký, realizovaný stavební firmou humpoleckého rodáka Karla Skorkovského.

Opasek byl v 19. století nejdražší součástí mužského kroje na Doudlebsku. Nákladné opasky vyšívané pavím brkem ovšem nevlastnili všichni sedláci, dovolit si je mohli jen ti bohatí. Byli to především formani, kteří je potřebovali i z praktických důvodů. V opascích bývala často skryta kapsa na peníze, které tak byly uloženy na bezpečném místě.

František Křižík se narodil v Plánicích na Klatovsku do obuvnické rodiny. Sám ale u verpánku nezůstal. Život ho svedl k technice. Působil na mnoha místech tehdejší monarchie, která svou prací doslova rozzářil. A patřily mezi ně i jižní Čechy.

Sběratelství patří mezi obory, jimž se nekladou žádné meze. Někdo sbírá poštovní známky, jiný historická vozidla, další třeba obaly od čokolád. Kouzlu sběratelství svého času podlehl také hrabě Evžen Karel Černín z Chudenic (1796–1868), vzdělaný šlechtic a milovník umění.