Výtvarnice, které žádné téma, objekt, styl ani žánr není cizí. Pedagožka, která učí lidi procítit radost ze života a tvoření. Člověk, který se neostýchá promluvit o prožitcích klinické smrti, a už více než dvě desítky let obyvatelka Českého Krumlova. Eva Karmazínová je hostem pořadu Jihočeši.

Miroslav Stecher z Českých Budějovic patří k těm, které hudba od malička těšila. Jeho osudovým nástrojem jsou dudy. Nejenže na ně hraje, ale také je umí vyrobit. Právě tato dovednost mu přinesla prestižní ocenění ministerstva kultury. Díky jeho působení ve folklorním souboru Úsvit navíc dodnes žijí mnohé lidové písničky a tance. U příležitosti osmdesátin Miroslava Stechera nabízíme reprízu rozhovoru, který vznikl v roce 2013 pro cyklus Jihočeši.

Jiří Untermüller je už řadu let členem činohry Jihočeského divadla. Kromě herectví a režie se věnuje úpravám i dramatizacím a je autorem desítky původních dramatických textů. Působí také jako lektor hereckých kurzů.

Já jsem hrdá jihočeská náplava, říká o sobě Jitka Zikmundová z Českého Krumlova. Přistěhovala se z Havlíčkova Brodu poté, co potkala svého muže, rodilého Krumlováka. Psal se rok 1992 a město bylo právě zapsáno na seznam UNESCO. To ovlivnilo další životní cestu Jitky Zikmundové.

Lucie Hušková je copywriterka, sportovkyně a spisovatelka v jedné osobě. Narodila se v Českých Budějovicích, ale v osmnácti odešla do Brna studovat žurnalistiku a germanistiku. V moravské metropoli žije dodnes, nicméně do rodných jižních Čech se ráda vrací.

Tereza Sabáčková vystudovala pedagogickou fakultu v rodných Českých Budějovicích, ale i díky rodinnému zázemí ji to táhlo k módě a návrhářství. V roce 2010 vyhrála soutěž Svatební šaty a otevřela si ateliér. Ušila modely například pro české miss a na nespočet společenských událostí. Zároveň se ráda zapojuje do projektů, které k módě přidávají další rozměr.

Desetitisíce článků, reportáží, fejetonů a sloupků publikovala českobudějovická rodačka Hana Hosnedlová. Je také autorkou desítek knih. Pro svou angažovanost proti ruské okupaci v roce 1968 se roky nemohla věnovat své profesi, ale po roce 1989 navázala. Celým životem ji zároveň provází cestování s batohem na zádech v trampském stylu.

Galerie buddhistického umění se skrývá v opravených prostorách bývalé vodárenské věže v Třeboni. Slavnostně otevřena byla na jaře roku 2013. Svou sbírku thanek, což jsou rituální ručně malované obrazy s náboženskou tematikou, a jiných artefaktů jí věnoval třeboňský rodák a geolog Milan Klečka. Sám se také významně zasloužil o rekonstrukci kulturní památky.

Olga Černá se věnuje historii jihočeské emigrace do Ameriky v 19. století. Je totiž rodačkou z vísky Kojákovice, ze které za Rakouska-Uherska odešla do takzvaného Nového světa velká část obyvatel. Pracovala v třeboňském archivu, založila Venkovské muzeum v Kojákovicích a také nevládní organizaci Rožmberk, která pomáhá lidem najít a pochopit rodové kořeny.