Jeho celoživotní láskou jsou medvědi. Jan Míša Černý už padesát let minimálně dvakrát denně míří na zámek v Českém Krumlově, kde se stará o místní medvědy. Mluví o nich jako o svých dětech. Celkem už pečoval o šestnáct šelem, v současné době žijí v zámeckém medvědáriu tři.

Olga Černá se věnuje historii jihočeské emigrace do Ameriky v 19. století. Je totiž rodačkou z vísky Kojákovice, ze které za Rakouska-Uherska odešla do takzvaného Nového světa velká část obyvatel. Pracovala v třeboňském archivu, založila Venkovské muzeum v Kojákovicích a také nevládní organizaci Rožmberk, která pomáhá lidem najít a pochopit rodové kořeny.

Když do internetového vyhledávače zadáte sousloví Jiří Němec a střelba, okamžitě se vygeneruje odstavec tohoto znění: „Jiří Němec. Narodil se v roce 1990, žije v Českých Budějovicích. Jiří se specializuje na sportovní střelbu vzduchovou pistolí. Probojoval se do reprezentace a na posledním mistrovství České republiky v Olomouci zanechal za sebou i účastníka paralympijských her v Paříži 2024.“

Rodem i srdcem s jižními Čechami spjatý Petr Pavel Hanus rodák ze Skal u Protivína. Profesí železničář se před lety pustil do oprav poškozených křížků v krajině. A nejen to je na jeho životě pozoruhodné. Je jedním z posledních jihočeských ponocných. O svém nadšení, motivaci, vypráví v pořadu Jihočeši.

Dvakrát utíkala Jana Germenis-Hildprandtová před komunismem. Jednou jako malá holka, když se jejím rodičům podařilo vystěhovat se z komunistického Československa do Etiopie. Podruhé jako mladá žena, když etiopskou monarchii smetla marxistická revoluce. Dnes se baronka stará o zámek v jihočeské Blatné, který byl rodině vrácen po roce 1991.

Dana Kalistová z Českých Budějovic uvedla v život už řadu svých nápadů, rozjela několik projektů. V současné době se snaží změnit přístup obyvatel Česka k odpadům a přispět k tomu, aby se věci nevyhazovaly zbytečně. Měli bychom totiž podle ní dobře nakládat se zdroji, které nejsou nevyčerpatelné.

Geofyzik, geolog, technik, archeolog, ale také publicista a znalec historie. Tím vším je Jiří Šindelář. Veřejnost se s ním setkává, když představuje různé objevy z naší historie, vypráví dávné příběhy, jeho jméno je spojené například s průzkumy rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě nebo hrobky Karla IV. v chrámu svatého Víta v Praze.

Život dnes dvaadevadesátiletého Karla Berana je pevně spjat s pomezím středních a jižních Čech, s kopci Brd, s krajem mezi Příbramí a Pískem. Většinu pracovního času strávil v příbramských uranových dolech, ať už v kanceláři u rýsovacího prkna nebo pod zemí jako údržbář elektrických strojů.

Od dětství ho přitahovaly věže a zvony. Z vlastní zvědavosti a přirozené činorodosti se naučil odlévat bronzové zvonky, následně získal potřebné vzdělání a dnes už patří v oboru mezi profesionální elitu. Zvuk zvonů, které ve své dílně v Myslkovicích na Táborsku vyrobil Michal Votruba, zní na mnoha místech nejen naší země.