Kniha A ten chrám jste vy od Anny Boučkové je výjimečná. Zaměřuje se totiž na liturgický prostor ve stavbách Českobratrské evangelické, kterému doposud nebyla věnována důkladná odborná pozornost. Monografie tak zaslouženě získala minulý rok Cenu Josefa Krásy za významný počin v oboru dějin umění pro badatele do čtyřiceti let.

Zaseknutý porod, posedlost nebo bolavé rameno. To vše jsou komplikace, které se v tradičních společnostech řeší léčebnými rituály. O určité formě léčebných rituálů se ale dá mluvit i v současném evropském kontextu. Co to přesně léčebný rituál je, jak funguje a co mají společného šamani a zdravotní klauni? O tom v Hergot!u mluvil religionista z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy docent Radek Chlup.

Může být dobrá, špatná, mužská nebo ženská, léčivá, pozitivní i divná. Na náboženské scéně alternativní spirituality, nazývané někdy lehce hanlivě „ezo“, se s pojmem „energie“ pracuje neustále.

O česko-slovensko-irácké umělkyni Karímě Al-Mukhtarové se často hovoří jako o jedné z nejvýraznějších umělkyň své generace. Ve své tvorbě pracuje s neobvyklými materiály a citlivě propojuje svůj vnitřní svět s okolní realitou, přičemž často čerpá z různorodých kulturních a duchovních vlivů. Právě o těchto inspiracích, své cestě do Beninu a propojování tradic, spirituality a umění jsme s ní mluvili v pořadu Hergot!.

Bůh dostává v Hergot!u obyčejně o dost více prostoru než temná strana. Tuto zjevnou nevyváženost se podcast pokusí řešit s Antonínem Tesařem, specialistou na filmové čertoviny nejrůznějšího druhu a autorem čerstvé knihy o horroru V domě je příšera, kde mají díla s pekelnou tematikou také svoji žhavou kapitolu.

Co se skrývá za každodenními zvyky, jako je ranní káva nebo nedělní setkání v hospodě? Jsou to jen návyky, nebo mají hlubší význam? O tom, jaký vliv mají rituály na náš každodenní život, vztahy i hledání smyslu v době, která často zpochybňuje vše tradiční, jsme mluvili s Pavlem Kopečkem – vysokoškolským pedagogem z Univerzity Palackého v Olomouci a autorem knihy Člověk a slavení – rituály v postmoderní společnosti.

Přesvědčení, ve kterém se snoubí alternativní spiritualita a environmentalismus, se v české společnosti šíří a stává se součástí mainstreamu. Jakým způsobem tato subkultura funguje a co ji spojuje zkoumala socioložka a antropoložka, docentka Marta Kolářová, která působí v Sociologickém ústavu AV ČR a na FHS UK.

Jak být dobrý i bez pánaboha a další eseje o náboženství, morálce a vědě ve svobodné společnosti – tak zní celý název nové knihy filozofa Tomáše Hříbka, která si hned po svém vydání našla cestu do pořadu Hergot!. Do studia ji přišel představit sám její autor. Přestože jde o text filozoficky vybroušený, nechybí mu lehkost a místy sarkastický ostrovtip.

Papež František zemřel na Velikonoční pondělí ve věku 88 let. Římskokatolickou církev teď čeká volba nového papeže. Kam bude církev směřovat, jak ji proměnil František a co byly silné i slabé stránky jeho pontifikátu? O tom v Hergot!u mluvil církevní historik, teolog a římskokatolický kněz profesor Tomáš Petráček.

Příběh křesťanských Velikonoc nese mimo jiné poselství, že smrt nemá poslední slovo. Koho si v čase tohoto svátku k tomuto tématu pozvat do studia? Volba moderátorů pořadu Hergot! padla jednomyslně na Petra Laštovku, autora výše jmenované knihy, která nese podtitul O týpkovi s rakem, umírání, životě, chemošce, traktorech a svatbě místo pohřbu.