Na internetu se denně odehrávají stovky miliónů útoků na chytrá zařízení v našich domácnostech. Vedle mobilů a notebooků cílí útočníci také na chytré vysavače, ledničky nebo třeba webkamery. Odborníci doporučují bránit se pravidelnou aktualizací softwaru. Pokud ji odložíme na později, usnadňujeme útočníkům práci. V Centru umělé inteligence na ČVUT vytvářejí pomocí online testování speciální list podezřelých IP adres jako nástroj prevence proti útokům na internetu věcí.

00:00 témata magazínu00:40 nová metoda na vyhledávání cerkárií04:00 útoky na internet věcí08:00 kurzy kybernetické bezpečnosti10:20 rostliny z Panonie pomůžou trávníkům14:10 rozhovor s Jiřím Jakubínským17:30 ovládání počítače očima

Elektronické součástky a dráty by se daly pěstovat v koloniích mikrobů. Zvláštní propojení živé přírody s elektronikou by mohlo být úspornější na výrobu i provoz. Jedním z vědců, který novou schopnost bakterií zkoumá, je Allon Hochbaum z Kalifornské univerzity v Irvine. Při nedávné návštěvě u českých vědců své výzkumy představil i vědeckému redaktorovi Martinu Srbovi.

Dokumenty poškozené při požárech zasáhla hned dvojí katastrofa – nejdřív plameny a potom voda při hašení. Restaurátoři z Národního archivu v Praze na Chodovci si pro ně někdy musí jet přímo na místo, kde oheň likvidovali hasiči silnými proudy vody, aby třeba nedošlo k dalšímu poškození neodbornou manipulací. Důležité papíry se pak speciálním způsobem suší a následně opravují.

00:00 témata Magazínu Experiment00:44 moderní rentgeny a kontrola příručních zavazadel04:28 bezdrátové řízení strojů07:56 5G sítě v továrních halách10:00 restaurování ohořelých dokumentů14:25 chemikálie v těle dravých ryb18:23 elektronika pěstovaná v těle mikrobů

Při šetření závažných trestných činů mohou kriminalistům pomoci i nejasné otisky prstů. Na bříšcích prstů se totiž zachytává jedinečná DNA každého člověka. Podle odborníků je to ale až poslední možnost vyhodnocení otisků, protože jedinečné značky se při tom zničí. Do budoucna ale může mít DNA v kriminalistice zásadnější roli, protože už teď z ní vědci umí vyčíst například barvu očí.

Brněnští vědci vyvinuli nový způsob diagnostiky mozkového lymfomu. Nepotřebují provádět rizikové odběry vzorků samotného nádoru, stačí jim trocha mozkomíšního moku. V tom totiž plave uvolněná DNA, mimo jiné právě lymfomu. Experti umí genetickou informaci přečíst a zjistit, jestli je pacient opravdu nemocný.

00:00 témata magazínu;00:30 kontrola solárních panelů pomocí dronů;04:00 technologie vodního paprsku;07:25 využití DNA v kriminalistice;09:20 nový způsob diagnostiky mozkového lymfomu;12:55 humanoidi a robotičtí psi na Matematicko-fyzikální fakultě UK;16:35 rozhovor s Romanem Bartákem, vedoucím katedry teoretické informatiky a matematické logiky MFF UK.

Česko od července zavádí novou regulaci kratomu. Jde o listy z asijského tropického stromu, které obsahují takzvané psychomodulační látky. Z vědeckého hlediska to mohou být léky, v nepovolaných rukou se z nich ale stávají nebezpečné drogy. O nebezpečí i léčebném potenciálu kratomu nedávno v Praze přednášela neurovědkyně z malajsijské státní vědecké univerzity Zurina Hassanová.

Vypadá jako běžný beton, ale má v sobě netradiční přísadu – nadrcená a vypálená uhlíková vlákna z laminátového odpadu. Brněnští vědci díky nim umí betonem vést elektřinu a zahřívat ho. Silničáři by tak mohli v zimě rychle rozpustit námrazu. Podobné směsi by navíc mohly ušetřit životní prostředí. Posypová sůl totiž podle odborníků kontaminuje půdu a vodu.