Ranní úvaha
26. říjen 2023

Poslechněte si podcast: Jan Němec: Barvy na okraji spektra

Ačkoli jsem svého času pracoval v poměrně velkém nakladatelství, rád sleduji ta malá. Právě tam, kde je daleko méně prostředků, vznikají občas překladatelsky a edičně náročné knihy, dotované hlavně nadšením těch, kdo je připravují. Příkladem může být nový výbor z díla francouzského básníka Rogera Gilbert-Lecomta Syn kosti mluví, který právě vychází v nakladatelství dybbuk.

04:18

Ranní úvaha

Vydává: Český rozhlas

Malé zamyšlení a inspirace pro všední den v autorské interpretaci. 

Web

Včera 03:52

Markéta Pilátová: Naživo

Čím dál častěji se mě někdo ptá, jak to mám s umělou inteligencí? Už za mě vymýšlí zápletky románů a dětských knih? Už s ní konverzuju a vedu rozpravy o životě? Už jsem to s ní vůbec zkoušela? Nezkoušela?! Není možná! Musím zkusit! Zkoušela... A co? Už jsem nahrazená? Nahraná? Z kola ven?

Před dvěma dny 04:59

Martin Bedřich: Kameny tasovské

Vyrazili jsme jednou hluboko v noci kus za město, podívat se mimo jiné na jeden velký balvan. Byla úplná tma, klopýtali jsme podrostem a křovím, občas si posvítili malou baterkou. Hledali jsme ten velký kámen, který se nám ve tmě skutečně jakoby ztratil.

Před pěti dny 04:46

Jan M. Heller: Loď a Dvůr

Místnost zhruba o velikosti nákladového prostoru dodávky, ne moc světlá. Vpravo rozkládací postýlka, na které mají spát až tři děti, pro novorozeně ještě s vysouvacím šuplíkem ve spodní části. Vlevo univerzální nábytek, sloužící k přípravě i konzumaci jídla, koupání dětí i k všemu ostatnímu.

Před šesti dny 05:09

Magdalena Platzová: Sirény a hvězdy

Jazzová zpěvačka Chantal Thompson. Letos v létě to bylo pět let, co od nás odešla do lyonské noci. Zůstala po ní deska Sirény a hvězdy, kterou nám darovala, křehký zpěv plný melancholie a osamělosti. Co se s ní za ty roky stalo? Podařilo se jí uskutečnit alespoň některý z jejích plánů? Napsat knihu, sbírku básní, objevit něco nového v hudbě? Byl k ní život laskavý, nebo s ní zatočil?

Před týdnem 04:27

Jan Němec: Bílý šum

Někdy se to prostě sejde. Krásná grafická úprava, skvělý překlad a svébytný originál. Bez dlouhých průtahů, mluvím o slavném románu Bílý šum amerického spisovatele Dona DeLilla, který právě vyšel v Argu v grafické úpravě Jany Vahalíkové a překladu Aleny Dvořákové.

Před týdnem 04:06

Eva Janáčová: Buď silná a statečná

„I když se v různých židovských denominacích lišíme mírou toho, jak moc dodržujeme nařízení, nikdy se nelišíme v tom, co je pro nás zásadní. Jeden Bůh, Tóra, pomoc potřebným, pohostinnost, snaha o zlepšení světa,“ píše v úvodu své nově vydané knihy rabínka Kamila Kopřivová.

Před týdnem 04:09

Tereza Horváthová: Hřbitovy

Po několika teplých slunečných dnech se ochladilo, mrholí studený, vlezlý déšť, ranní přívětivá přízemní mlha, která změkčila obrysy lesa nad řekou, zalila barevné zahrady mléčným oparem, vytvořila z ulic tajemná uzavřená zákoutí a nasála ze země těžkou vůni mokrého listí a kyselost padavčat, je pryč, zůstala mělká šedá... všechno jako by zošklivělo, zem je mokrá, vzduch studený.

Před týdnem 04:42

Anna Beata Háblová: Nová Masaryčka je posh

Pražská Masaryčka má nová sklíčka. Zlatá. Už to není stará bryčka, ale SUV. Když pomineme bezzubé majitele, kterými Penta je, poleje nás lesk tvaru jako blesk ze země. Beze mě byste nepřežili, já spojuji, říká. Zatímco na jejím účtu tiká zisk. Tisk je nadšený, chválí. Tolik jsme se báli, ale tohle je skvělé, píše se. Ještě uvidíme, co všechno nám to přinese, jistě to bude spása místa.

Před 2 týdny 05:03

Alena Zemančíková: Plody hříchu v Arkádii

Taormina na Sicílii je dnes exkluzivní turistické město s hlavní ulicí lemovanou obchody těch nejslavnějších značek: Armani, Versace, Gucci. My jsme tam kvůli tomu ovšem nepřijeli, zajímalo nás staré řecké divadlo. Jeho pozůstatky se obdivuhodně zachovaly vysoko nad městem, v bezprostředním doteku s živly: země vydala kámen, z něhož bylo divadlo postaveno, nebe se klenulo nad ním a dole do pobřežních skal naráželo moře.

Před 2 týdny 04:37

Petr Vizina: Bassám a Rami, Izrael a Palestina

Prohlížím si fotku, která mi zbyla po našem posledním setkání v Praze. Ten úplně vpravo, usměvavý šedesátník v modrém obleku se jmenuje Bassám Aramín. Překvapilo mě, když jsem se dozvěděl, že ten muž jemných způsobů od svých sedmnácti let seděl v izraelském vězení.