31. květen 2022

Poslechněte si podcast: Jan M. Heller: Umělá inteligence

Pro lidi středního věku, k nimž se s dovolením počítám, evokuje slovní spojení „umělá inteligence“ vědeckofantastické komiksy a minipovídky z časopisu ABC, které patřily v 80. letech k povinné literatuře skoro každého kluka. Většinou představovala jev člověka nějakým způsobem znepokojující či přímo ohrožující.

05:52

Ranní úvaha

Vydává: Český rozhlas

Malé zamyšlení a inspirace pro všední den v autorské interpretaci. 

Web

Včera 04:15

Markéta Pilátová: Na cestě

Z mých posledních deseti jízd vlakem měly všechny vlaky zpoždění. Deset minut, patnáct minut, padesát minut. Když si u okýnka kupuju lístek, automaticky se ptám, „kolik minut to má/bude mít zpoždění”. A paní v okénkách se nediví, zkoumají trasu a zpoždění ochotně odhadují. Taky zpoždění bedlivě sleduju na webových stránkách přepravních společností a připomíná mi to sledování předpovědi počasí.

Před čtyřmi dny 04:23

Anna Beata Háblová: Ze Zlaté koruny do Boršova

Krajina z řeky je úplně jiná, říká mi Nika, když vedle mě sedí na raftu. S našimi rodinami sjíždíme Vltavu ze Zlaté koruny do Boršova a slunce nám na kůži obkresluje trička. Jeho ostrou linku ale v chladném vzduchu proudícím nad hladinou pod korunami stromů nevnímáme. Je začátek léta a řeka nás u sebe kotví.

Před pěti dny 03:26

Alena Scheinostová: Komu vykáš?

Jak nám postupně děti odrůstají, staví před nás stále nové výzvy. Nároky všedního dne se proměnily. Už nepotřebují podepsat písanku a koupit bonbony na školu v přírodě, ale zapsat se do tanečních, vrátit se po půlnoci anebo nekupovat tu žlutou limonádu, protože v té je chinolin a ten je špatný na pleť. A také jste najednou na rozpacích, jestli těm urostlým ragbistům a slečnám, které si vodí domů, máte říct „ahoj“ nebo „dobrý den“.

Před šesti dny 05:07

Magdalena Platzová: Dům duše

Kudy vstoupit do světa snů? Nejlépe po schodech, po dřevěném schodišti, jež skřípe pod tlustým kobercem. Nejprve je však třeba si koupit vstupenku. A nebát se projít kolem Sfingy. Naštěstí si nás nevšímá, plně zaujata Oidipem, jemuž sedí na prsou. První patro je obytný prostor: pracovna s psacím stolem, jídelna, malířovo úmrtní lože.

Před týdnem 05:57

Václav Vokolek: Parník symbol

Dějiny rády proměňují hranice, jazyk a náboženství obyvatel, stačí pár století a všechna historická realita může být zapomenuta a všechny jistoty se rozplynou jako dým. Dnes by těžko kdo věřil, že poklidná obec stojící zcela ve stínu Mělníka, se stala roku 1841 středem jistého světa. Faktem zůstává, že 12. června roku 1841 se z Obříství po ránu vydal na svou první cestu parník Bohemie.

Před týdnem 05:35

Jan M. Heller: Dálnice

Dálnice je hezké slovo. Podobně jako u jiných hojně frekventovaných se častým užíváním už trochu zastřel jeho původ, skutečnost, že vlastně znamená „dálková silnice“. Slovníková definice říká něco o tom, že dálnice je rychlostní komunikace pro automobily, zpravidla víceproudá. Jenže slovníková definice jako obvykle zdaleka nepokrývá všechny významy.

Před týdnem 05:29

Jan Bělíček: Za nocí první světové války byla každá krev černá

Při představě válečných bojišť první světové války nám většinou vyvstanou na mysli zákopy, v nichž se krčí tisíce vojáků čekajících na povel k útoku. Představujeme si nudu, strach, násilí a všeobklopující úzkost z toho, co může každou chvíli přijít.

Před týdnem 05:48

Karel Hvížďala: Dějiny Ruska Petra Koubského

„Dva Římy padly, třetí stojí, čtvrtého nikdy nebude, tvé křesťanské království už žádné jiné nenahradí“, napsal Filofej, představený kláštera v Pskově, Vasiliji III. a otci Ivana IV. Hroznému. Muselo to být někdy kolem roku 1510, krátce poté, co se Vasilij ujal vlády nad Moskevským velkoknížectvím.

Před týdnem 03:51

Pavla Horáková: Před padesáti lety

Je tomu sto let, kdy Ignát Herrmann psal své vzpomínkové fejetony, které později vyšly v několika svazcích pod souborným názvem Před padesáti lety. Vydával je od roku 1921 v Národních listech a vzpomínal v nich na svá učednická léta v Praze. Přišel sem z Hradce Králové v roce 1868 jako čtrnáctiletý a už zůstal, stejně jako tolik jiných nadaných synů venkova, které hlavní města celého světa schvátila a už nikdy nenavrátila.

Před 2 týdny 05:52

Jana Knitlová: Pořádek, který budí strach i dnes

Jdu na testy a všechno se ve mně svírá: co když neprojdu? Už jen barva vlasů není zcela vyhovující. A co barva očí, pigmentace, stavba těla? To vše bude podrobeno výzkumu, který se nedá ošidit. Když se mladí muži chtěli vyhnout vojně, pomohlo někdy šikovné sebepoškození nebo známý na psychiatrii.