Ukrajina si připomněla čtvrté výročí napadení Ruskem. Podporu Kyjevu vyjádřili evropští spojenci, Moskva přesto na jejich adresu dál vysílá výhrůžky. „Nic se nezměnilo. Vladimir Putin stále otáčí realitu a staví se do role oběti, nikoli agresora,“ říká politický geograf Libor Jelen. Jak ruský režim udržuje klid ve společnosti a tempo na frontě? A existuje v dnešním Rusku ještě skutečná opozice?

Válka na Ukrajině vstoupila do pátého roku a bezpečnostní otázky zůstávají součástí veřejné debaty. Ačkoli 90 % lidí podporuje obranu státní suverenity, více než polovina pochybuje, že by se Česko v případě napadení dokázalo samo ubránit. „Obrana suverenity je sdílená hodnota. Pochybnosti ale sílí, když přijde na konkrétní scénáře,“ říká socioložka Paulína Tabery. Koho Češi považují za skutečného spojence?

Čtyři roky se Ukrajina brání plnohodnotné invazi Ruska. V posledním roce leží tíha pomoci napadené zemi na evropských státech, které spolu čelí výzvě, jak zajistit východní hranice případně i bez Spojených států amerických. „Stabilita bude pouze v momentu, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky,“ říká Michal Smetana, ředitel Centra pro výzkum míru. Zita Senková se ptala, jak nás změnila ruská agrese na Ukrajině, jak budovat bezpečný svět a jak definovat mír.

„Řada oligarchů vznikla tak, že využívala dotační prostředky státu nebo Evropy. Je obrovský problém zajistit, aby to nemělo dopad na společnost a na to, jak jsou dotace přidělovány. U nás třeba vidíme konflikt, jestli je mají dostat v zemědělství velké podniky, anebo zda podporovat malé farmy,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí... se věnuje vzpomínce na zavražděného slovenského novináře Kuciaka a jeho snoubenku a také výsledku boje o Filipa Turka.

Je syndrom vyhoření celospolečenský problém? Co svedlo dohromady Davida Fiedlera a známého psychiatra Radkina Honzáka? Jak se vyhoření projevuje? Proč často sami nevidíme první varovné signály? Čím to, že často vyhoří ti, kdo jsou ve své profesi úspěšní? Proč je mnohdy povýšení v zaměstnání "poukázkou" na vyhoření? Jsou ženy odhodlanější svůj problém řešit, než muži? Kde hledat pomoc? Jaké cesty vedou k uzdravení? Jak velkou sílu mají vztahy?

„To, co dnes považujeme za silný mráz, bylo dřív běžné,“ říká v rozhovoru se Zitou Senkovou meteorolog Michal Žák. Reaguje tím na názor odborníků, že lidé mají jen krátkou klimatickou paměť, která zkresluje vnímání změny klimatu. Proč vzpomínky na extrémy počasí rychle blednou? Žák připomíná nejen mimořádně studený únor 1956, ale mluví i o „rumovém expresu“ na jihu Evropy či budoucnosti zimních olympiád.

Plány na transformaci sítě pražských nemocnic otevírají otázku, zda má být prioritou výstavba nové nemocnice, nebo spíše reorganizace a lepší koordinace stávající péče. „Namísto rychlých investičních plánů bych volala po důkladné analýze potřeb celé pražské a středočeské aglomerace,“ říká gerontoložka Iva Holmerová. V rozhovoru vysvětluje, proč podle ní nestačí jen stavět, a vyjadřuje se také k debatě o olympiádě v Česku či zákazu sociálních sítí dětem do 15 let.

Bezpečnostní konference v Mnichově potvrdila, že Spojené státy už neponesou hlavní část zodpovědnosti za evropskou bezpečnost. Vytvoří Evropa užší jádro spolupráce? A přidá se i Česko, nebo zůstane na na okraji? Komentátor Petr Šabata v rozhovoru mluví také o smyslu parlamentní imunity i o tom, proč je vývoj na Slovensku varováním pro celý region.

„Ukázalo se, že tady je nadsazování těch počtů, a ukázalo se, že nikoliv nepodstatné. Trojnásobné na evropské úrovni a dvojnásobné v Česku,“ upozorňuje Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí centra Geomigrace. V pořadu Jak to vidí… představuje výsledky rozsáhlého výzkumu, který mapoval postoje Čechů k migrantům a migračním politikám.