Řídce osídlený ruský Dálný východ zasáhlo ve středu ráno jedno z nejsilnějších zemětřesení v historii. Otřesy, které postihly oblast Petropavlovska na odlehlém poloostrově Kamčatka, zaznamenaly seismografy po celém světě včetně Česka. Za jakých podmínek k události došlo? A jak obtížné je předpovědět vlnu tsunami? Hydrolog Jan Daňhelka odpoví i na otázku, jaký vliv mají aerosoly na oteplování a zda chladnější červenec v Česku může znamenat ústup globálního oteplování.

Spojené státy a EU uzavřely rámcovou dohodu, která zavádí 15% clo na dovoz evropského zboží. Přestože nejde o původně hrozících 30 %, o úspěchu se mluví jen těžko. Na jaké podmínky Evropa kývla a co to může přinést tuzemským firmám? Ekonomka Ilona Švihlíková rozebírá i návrh unijního rozpočtu na léta 2028–2034 a pravomoci členských států při nakládání s evropskými penězi.

Od jmenování německé koaliční vlády s kancléřem Friedrichem Merzem uplynuly už tři měsíce. Jak plní své sliby o přísnějším postupu proti nelegálním migrantům? A jak Němci hodnotí obchodní dohodu mezi EU a Spojenými státy? Vedoucí katedry německých a rakouských studií Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová vysvětlí, jak může dohoda zasáhnout německou ekonomiku. Moderuje Věra Štechrová.

Peníze a sliby, ale i kritika a osočování bez pozitivní vize. Co všechno politické strany chystají dva měsíce před volbami? Jakou strategii zvolí? A stanou se emisní povolenky tichou bombou kampaně? Politolog Lukáš Jelínek přiblíží, jak se volební boj promítne do diskusí o celní dohodě mezi EU a USA i do debaty o platech státních zaměstnanců.

Jak voněl starověký Egypt? Kde všude se vonné látky používaly? Opravdu královna Kleopatra sestavovala receptury parfémů? Co dnes o starověkých parfumérech víme? Jak vypadala laboratoř v chrámu v Edfú? Co je úkolem projektu Alchymie vůní, jakou úlohu v něm má egyptoložka Diana Míčková? Jak starověké parfémy vypadaly a vyráběly se podobně, jako ty dnešní? Proč bylo jednou z ingrediencí víno? Jak se překládají hieroglyfy? Co může práci překladateli zkomplikovat?

Akutní podvýživou trpí každé desáté dítě v Pásmu Gazy. Kvůli katastrofální humanitární situaci čelí Izrael sílící mezinárodní kritice. Třicet zemí vyzvalo k okamžitému zastavení války v Gaze. Účinný tlak ze strany Evropské unie ale blokuje i pozice Česka. „Ve chvíli, kdy se v Gaze zabíjejí civilisté a hlad se používá jako zbraň, najednou humanitární právo nefunguje, pro naše spojence neplatí,“ kritizuje český postoj v pořadu Jak to vidí... novinář Milan Rokos.

Na podmínkách vzájemného obchodu se Spojené státy v úterý dohodly s Japonskem, jedním ze svých největších obchodních partnerů. Japonsko se díky tomu zčásti vyhne 25% clům, kterými Trump asijské zemi vyhrožoval ještě před několika týdny. „Pro Evropu je to další signál k tomu, aby se vzájemně pokusila s USA dohodnout na obchodních pravidlech,“ míní ekonom Richard Hindls, emeritní rektor VŠE. V pořadu Jak to vidí... rozebírá také vyhlídky německého průmyslu.

Ohrožuje stárnutí populace včetně zdravotníků dostupnost péče do budoucna? Nakolik lékařům pomůže umělá inteligence a jaká rizika to přináší? A jak jsou nemocnice připravené na výpadky proudu a digitálních systémů při kybernetických útocích? „Záleží, nemocnice od nemocnice, v jakém rozsahu péče mají zajištěny napojení na náhradní zdroje. Ale klíčové věci jsou zajištěny všude,“ zdůrazňuje Tomáš Zima, přednosta na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Kampaň před říjnovými parlamentními volbami bude pomalu nabírat na intenzitě. Ostrou fázi lze podle expertů očekávat až v září. „Jsou strany, které ani nemají předvolební program a snaží se ho mediálně obcházet. Chybí to, protože páteří strany je koherentní vize,“ říká sociolog Daniel Prokop. Dalšími tématy budou emisní povolenky, transformaci energetiky, proměny metodiky předvolebních průzkumů nebo faktory, které určují, jak se voliči rozhodují.