„Budeme sledovat trendy, které sledujeme vždycky. Žádné velké překvapení tam z hlediska toho, že stejně budou dominovat Sdružení nezávislých kandidátů, není,“ říká k nadcházejícím komunálním volbám politolog a pedagog katedry humanitních věd Provozně-ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník. Nakolik efektivně probíhá komunikace mezi vládou a obcemi? Jak velký je zájem o komunální politiku? A podceňuje Česko aktuální bezpečnostní situaci v Evropě?

Čím jsou stále zajímavé Perseidy? Za jakých podmínek dochází k zatmění Slunce? Proč se zasadil o to, aby jedna z nově objevených planetek dostala jméno Dobré dílo? Čím je mu blízký jeho předek - nakladatel Josef Florian ze Staré Říše? Proč považuje hudbu za obraz vesmíru? Má smysl pořádat koncerty pod hvězdnou oblohou? Čím ho obohacují malí návštěvníci Hvězdárny Žebrák? Čím vesmír děti tak fascinuje? Když padají hvězdy, přeje si něco i Jan Florian?

„Španělsku se nedostalo žádné pomoci, dostalo se jí extrémní kritiky – neinformované a populistické kritiky. Ukazuje se, že pravděpodobně nespravedlivě, protože Španělsko tu situaci zvládlo,“ říká v pořadu Jak to vidí… ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Čím je migrace pro Evropu prospěšná? Proč se z uprchlíků stává pravidelné téma předvolebních kampaní? A zajistí migrační pakt bezpečnost evropských hranic?

„Už od nultých let klimatologové opakovaně upozorňují na to, co nás s velkou pravděpodobností čeká. Ty prognózy se naplňují, ale reakce není z hlediska časové odezvy úplně adekvátní,“ kritizuje v pořadu Jak to vidí… meteorolog, moderátor počasí České televize a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák. Jaký klimatický plán má Česko? Kolik tropických nocí bude v budoucnu představovat normál? A kdy přijde vyhlížené ochlazení?

„Je to jako film Na Hromnice o den více, dvanáct let se opakuje neustále to samé. Neustále přemýšlíme o tom, co nabídnout Rusku, jen aby přestalo válčit,“ komentuje v pořadu Jak to vidí… ukrajinistka Lenka Víchová. Je Severoatlantická aliance připravená jen na minulé války, jak naznačil generál Valerij Zalužnyj? Jak je na tom aktuálně s oblibou u občanů Volodymyr Zelenskyj? A může uspět v příštích prezidentských volbách?

„Když jsme před několika lety viděli vzpříčenou loď v Suezském průplavu a to, co jenom šestidenní vzpříčení znamenalo pro evropskou ekonomiku, už tehdy jsem říkala: ‚To teď uvidíme vzpříčených lodí!‘,” glosuje někdejší zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o diskutované rozpočtové novele, vývoji tzv. bitcoinové kauzy nebo dopadech oslabení japonské měny na evropskou ekonomiku.

„Zaregistroval jsem určité spekulace, že by to Andrej Babiš přece jenom chtěl proti Petru Pavlovi zkusit ještě jednou. Dlouhodobě to sice odmítá, ale dlouhodobě odmítal i to, že by vůbec chtěl kandidovat na prezidenta v předchozích volbách,“ připomíná v pořadu Jak to vidí… vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Petr Just. Promítne se do nacházejících komunálních a senátních voleb téma migrace? A jak velkou volební účast lze očekávat?

Co vedlo novináře žijícího v Káhiře a jeho ženu, že koupili polorozpadlé nádraží v Krušných horách? Proč Macháčkovi přikoupili k nádraží ještě několik vagónů? A proč se jeden z nich jmenuje Alois a další Františka? Jaké bylo setkání někdejších zaměstnanců nádraží Kovářská, které spolek uspořádal? Co v nádražní budově najdou návštěvníci po skončení rekonstrukce? Čím to, že bohemistika na káhirské univerzitě je největší na světě? Co má rád Štěpán Macháček na cestování vlakem?

„Rozdíly se budou postupně stírat nejen s tím, jak populace stárne, ale taky s tím, jak se dovzdělává… Ten proces je bohužel v jistém slova smyslu nevratný. Neumím si představit situaci, ve které se mladší a nejmladší generace vrací k tištěnému médiu,“ komentuje generační rozdíly v konzumaci zpravodajství datový analytik a pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka. Jak se mění novinařina vlivem AI? A jak jsou na tom Češi s důvěrou v média?

„Za těch 67 let, co ostrovní režim trvá, se vystřídaly různé fáze tlaku. Ten, který prožíváme s Kubánci právě teď, je dosti bezprecedentní, silový. Hodně připomíná 60. léta, kdy se Washington snažil poslat vybuchující doutníky a desperáty do zátoky Sviní,“ tvrdí vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová. Jak řadoví Kubánci vzpomínají na Fidela Castra? A co pro Mexiko znamenalo spolupořádání fotbalového šampionátu?