„Mám obavy, že nás budou čekat další konfrontační linie, které jsou nesmyslné, poškozují Českou republiku a vůbec nám ubírají jakousi důstojnost,“ říká politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí… komentuje také oslavy 250. výročí americké nezávislosti, šestidenní loučení s duchovním vůdcem Íránu nebo priority nového náčelníka armádního generálního štábu.

Byl příchod na Velkou Moravu pro Cyrila a Metoděje velkou změnou životních podmínek? Jaký byl jejich mateřský jazyk a jak to, že staroslovanštinu poznali již v Soluni? Proč jsou v hlaholici zakódovány křesťanské symboly? Jaký rozdíl je mezi hlaholicí a cyrilicí? Proč se na našem území nakonec prosadila latinka? Kde se u Karla IV. vzal zájem o staroslověnskou liturgii? Jak jsme naložili s darem písma, který jsme od Cyrila a Metoděje dostali?

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou o účast hlavy státu na summitu Severoatlantické aliance pokračuje i navzdory předběžnému opatření Ústavního soudu. Podle komentátora Petra Šabaty přitom půjde o mimořádně důležité jednání Aliance. „O to překvapivější je, že v klíčových zahraničněpolitických otázkách se Hrad i vláda shodují,“ říká. Proč spor přesto eskaluje? A proč chce nový maďarský premiér odvolat prezidenta?

Před více než 90 lety nacisté označovali vše, co zosobňovala umělecká škola Bauhaus, za zvrhlé. Dnes na nadaci spravující její odkaz útočí Alternativa pro Německo (AfD), která může podle průzkumů výrazně uspět v podzimních zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. „Jde o vyvolávání kulturních válek,“ varuje publicista Josef Chuchma. V rozhovoru se ještě vrací ke sporům kolem Knihovny Václava Havla a připomíná jubilejní ročník karlovarského filmového festivalu.

Před deseti lety rozhodli britští voliči v referendu o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vyřešit se tak měla otázka napjatého vztahu mezi Británií a EU. Podle ekonoma Richarda Hindlse šlo o „příliš jednoduchou odpověď na velmi složitou otázku“. Jak si Británie vede dnes a je vůbec reálný její návrat? V pořadu také zazní, jak velkým strukturálním problémem jsou extrémní vedra, i to, co se změnilo rok od rozsáhlého blackoutu.

„Nejnovější modely počítají s tím, že by teplotní odchylka mohla dosáhnout na konci podzimu až +4 °C, což je mimo rozsah stupnice, která se běžně používá pro znázornění odchylek,“ naznačuje závažnost klimatického jevu El Niño meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák. V pořadu Jak to vidí… představuje také predikce počasí na následující týdny a srovnává adaptační opatření z různých koutů světa.

„Možná i někteří z těch politiků, kteří dlouhá léta prosazovali přímou volbu a snažili se zalíbit veřejnému mínění, mají dneska trochu problém s tím, že je tady prezident jako autonomní hráč,“ říká v pořadu Jak to vidí… politolog Lukáš Jelínek. Kromě sporu o summit NATO komentuje také politiku české vlády ve vztahu ke klimatické krizi nebo nedávný incident na folklorním festivalu ve Strážnici.

Sváteční setkání Martiny Viktorie Kopecké se zajímavými lidmi nad neotřelými tématy.

Jak se v hlavách skupiny gymnazistů zrodil nápad vytvořit aplikaci na správu digitálního šatníku? Slouží aplikaxe Fitboxd pouze pro kombinování vlastního oblečení nebo má i nějaký etický rozměr? Co školám nabízí organizace JA Czech? Jak studentské firmy fungují? Co se účastníci projektu během jednoho školního roku naučí? Je užitečné, když i zaměstnanci přemýšlejí podnikatelsky? Moderuje Martina Viktorie Kopecká.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který začíná 3. července, si letos připomíná 80 let od svého založení. „Přežil poválečná léta, normalizaci i proměny společnosti po roce 1989. Naším úkolem je tuto historii připomínat,“ říká výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha. Jaké postavení má dnes karlovarský áčkový festival na evropské filmové mapě? A jakou roli v jeho novodobé historii sehrál Václav Havel?