Sváteční setkání Martiny Viktorie Kopecké se zajímavými lidmi nad neotřelými tématy.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který začíná 3. července, si letos připomíná 80 let od svého založení. „Přežil poválečná léta, normalizaci i proměny společnosti po roce 1989. Naším úkolem je tuto historii připomínat,“ říká výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha. Jaké postavení má dnes karlovarský áčkový festival na evropské filmové mapě? A jakou roli v jeho novodobé historii sehrál Václav Havel?

Ústavní soud v předběžném opatření nařídil vládě zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Zatímco ministr zahraničí hovoří o pokusu o ústavní puč a předseda parlamentu o vazalství soudu, politický geograf Libor Jelen takovou kritiku odmítá. „Je to drzost. Oba jen dál prohlubují rozdělení společnosti,“ říká. V rozhovoru se věnuje také polsko-ukrajinskému sporu o historickou paměť nebo vlivu světové politiky na fotbalový šampionát.

Naděje na stabilizaci situace na Blízkém východě přinesly pokles cen ropy i zemního plynu. Podle energetického analytika Jiřího Gavora však trhy stále nevěří, že je krize zažehnána. „Situace zdaleka není dořešena. Naděje je, ale konflikt může vypuknout znovu,“ říká. Jak moc ovlivňuje energetický trh dění na Blízkém východě a co by znamenal návrat íránské ropy na světové trhy?

„Nejsem si úplně jistý, jestli může vládu donutit, aby reálně vzala prezidenta na summit NATO. Spíš si myslím, že to může být hodně důležité vodítko do budoucna, jak by se aktéři v podobných sporech měli chovat,“ říká k avizované kompetenční žalobě na vládu Andreje Babiše politolog z Masarykovy univerzity v Brně Lubomír Kopeček. V pořadu Jak to vidí… komentuje také výstražnou stávku pracovníků veřejnoprávních médií a rezignaci britského premiéra Keira Starmera.

„Íránský režim je sice vojensky daleko slabší než Izrael a Američané, ale našel jinou zbraň, kterou může čelit těmto nepřátelům a kterou může neutralizovat vojenskou hrozbu,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Proč se Írán nechce vzdát svobody obohacovat uran? Dojde k upevnění tamního režimu? A jak velká je naděje, že se ve Švýcarsku podaří najít smírné řešení?

Co způsobil jeden neopatrný skok do rybníka? Jaké další zdravotní problémy sebou poranění míchy přináší? Je těžké si říct o pomoc a přijmout ji? Co ho inspirovalo k cestě na handbiku na Island? Proč je někdy lepší asistence cizích lidí než vlastní rodiny? Jaké dovednosti musí trénovat otec s postižením, když má dvě malé děti? Jakou zprávu většinové společnosti dávají Ceny Olgy Havlové? O co Jiří Čeloud svým úrazem přišel a co naopak získal?

Spojené státy se chystají oslavit 250 let od vyhlášení nezávislosti. Podle amerikanistky Kateřiny Březinové přichází výročí v době mimořádné rozpolcenosti, protestů proti prezidentu Donaldu Trumpovi i pochybností o stavu americké demokracie. „Pocit společného ,my‘, který provázel dvousté výročí USA v roce 1976, dnes chybí,“ říká. V rozhovoru také přibližuje, zda se blíží usmíření Spojených států a Íránu a jakou roli v tom může sehrát Izrael.

Představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání ruské vojenské agresi. Mohou mít přísnější sankce reálný dopad? Jak významné je zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií? A nakolik jsou na Ukrajině ničeny ruskými útoky vzácné historické památky? Vladimír Kroc se ptal ukrajinistky Lenky Víchové.

Americký prezident Donald Trump oznámil na summitu G7 posun k dohodě s Íránem. Cílem je zajistit klid zbraní a odblokovat Hormuzský průliv. Podle ekonomky Jany Matesové ale cesta mezi memorandem a skutečnou dohodou může být ještě velmi dlouhá. „Trump slavil kulaté narozeniny a potřeboval něco vzkázat – ne mezinárodnímu společenství, ale svým věrným voličům,“ říká. Jaké škody už uzavření strategické námořní cesty napáchalo?