„Oblast reklamy na sociálních médiích je dneska velmi rozšířená. Spočívá v tom, že zadavatel – firma nebo cestovní agentura – zaplatí většinou zprostředkovateli nebo přímo influencerovi za to, aby propagoval jejich produkt,“ vysvětluje Denisa Hejlová, expertka na strategickou komunikaci z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V pořadu Jak to vidí… komentuje také podobu japonské mediální krajiny nebo význam společenských akcí, kde se setkávají novináři s politiky.

Spor o účast hlavy státu na červencovém summitu Severoatlantické aliance trvá. „I prezident má možnost, a sám to říkal, zkomplikovat vládě život. Mělo by to ale vždy být nějak racionální, opodstatněné,“ zdůrazňuje politolog a pedagog České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje dění okolo sněmu sudetských Němců, skandál fanoušků fotbalové Slavie nebo reputační problémy, kterým čelí ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).

Jak se zrodila myšlenka platformy, která propojuje firmy s matkami malých dětí hledajícími pracovní uplatnění? Co ženám na rodičovské dovolené chybí nejvíc? Je dostatek možností flexibilní práce? A týká se jen rodičů malých dětí? Potvrzují data z dotazníkových šetření zájem rodičů o zkrácené pracovní úvazky? K čemu je platforma používá? Jaké diskuse MUMDOO otevírá, a které mýty vyvrací? Proč Lucie Bášová potřebuje ticho? Jaké to je, dívat se na svět očima malých dětí?

Před jednaosmdesáti lety skončila druhá světová válka v Evropě. Žádný jiný konflikt v dějinách lidstva nepřinesl tolik obětí a zkázy. Co nám v současnosti říká pojem mír? Jak se proměňuje mezinárodní řád a co nejvíce ohrožuje světovou bezpečnost? Ve svátečním vydání pořadu Jak to vidí... odpovídá odborník na mezinárodní bezpečnost a ředitel pražského Centra pro výzkum míru Michal Smetana.

Meziroční inflace v Česku zrychlila z březnových 1,9 na 2,5 %. „Žádné drama se ale nekoná. Pořád se pohybujeme kolem inflačního cíle,“ uklidňuje v pořadu Jak to vidí… ekonom Richard Hindls. Varování před novým ropným šokem a dramatickým růstem inflace považuje za přehnaná. Situaci podle něj nelze srovnávat s krizí v 70. letech v době jomkipurské války. „Výkyvy se pohybují jen v jednotkách procent. Navíc máme náhradní zdroje energií i jiný systém nabídky a poptávky.“

V Česku dnes podle dat dosáhne na terénní pečovatelské služby pouhých třicet seniorů z tisíce. „Segment není dostatečně podporovaný a dusí ho i přebujelá byrokracie,“ říká gerontoložka Iva Holmerová. Přitom podle prognózy bude péči v roce 2030 potřebovat 633 000 seniorů, a v roce 2035 dokonce 758 000. Jak zvýšit dostupnost dlouhodobé péče, omezit byrokracii v sociálních službách a zlepšit duševní zdraví seniorů? Na to se jí v pořadu Jak to vidí… ptá Vladimír Kroc.

„Dělám si legraci, že pro mladé prvovoliče to už je historický případ. Je to téměř na úrovni stavby nějakých strategických mostů v době středověku,“ glosuje táhlý soudní proces v kauze Čapí hnízdo politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje nejnovější průzkumy, které ukazují nespokojenost občanů s vládou, pokračující spor o složení české delegace na summit NATO nebo smysluplnost Dne české vlajky.

„Má zájem stát se už potřetí člověkem, který i když prohrál volby, tak se pokusí stranu dát dohromady a opět ji vrátit na vítěznou cestu,“ říká o bývalém maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi komentátor Deníku a odborník na dění ve střední Evropě Luboš Palata. V pořadu Jak to vidí… sdílí svá očekávání od nastupujícího ministerského předsedy Pétera Magyara, vysvětluje nedávný konflikt mezi Maďarskem a Slovenskem a komentuje napjaté vztahy uvnitř NATO.

Mohou nás algoritmy manipulovat? Je pro informatika důležitá i etická stránka jeho práce? Existuje něco jako krásný algoritmus? Je možné v počítačovém programu rozpoznat rukopis jeho autora? Jak jeho práci ovlivňuje AI? Jaká rizika AI přináší? Proč není možné algoritmy umělé inteligence kontrolovat? A lze ji vychovávat? Patří elektronika do rukou malých dětí? Co mu dává tvorba videí pro youtubový kanál Polylog? O čem Václav Rozhoň často přemýšlí?

V Česku končí původní regulace cen pohonných hmot, kterou vláda nahrazuje upraveným režimem. Maximální marže prodejců se od 1. května zvýší na tři koruny na litr a změny se dotknou i výpočtu cenového stropu. Snížení spotřební daně přitom zůstává v platnosti. Podle ekonomky Jany Klímové je pokračování regulace obhajitelné, zároveň ale varuje před jejím dlouhodobým zakotvením v ekonomice. Jaké dopady bude mít změna na výsledné ceny pro řidiče?