
Poslechněte si podcast: Meteorolog Žák: O dopadech Černobylu rozhodl déšť. Dnes bychom dokázali pohyb mraku popsat přesněji
O dopadech havárie jaderné elektrárny v Černobylu před 40 lety částečně rozhodovalo i počasí. Radioaktivní mrak dorazil do Švédska dva dny po katastrofě, 25. dubna 1986. Jaká povětrnostní situace tehdy panovala v Evropě? A co by bylo dnes jinak? Meteorolog Michal Žák v rozhovoru vysvětluje i to, jak vážné je letošní sucho v Česku, jak do něj může zasáhnout El Nino i proč se dojemný příběh keporkaka Timmyho dotýká i lidí daleko od moře.
Jak to vidí...
Aktuální názory a komentáře nezávislých osobností na dění kolem nás.
Filip Rožánek: Neexistuje důvod přijímat mediální zákon tak rychle. K expertní debatě ale není vůle
Návrh nového mediálního zákona ministra kultury Oty Klempíře, který měl převést financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet, vláda dál projednávat nebude. Koalice po vlně připomínek hledá jednodušší cestu ke změně financování. Co rozhodlo o pádu zákona a jaké důsledky mohou plánované změny přinést? Mediální analytik Filip Rožánek přiblíží i budoucnost televize Barrandov a start nové platformy Václava Moravce.
Meteorolog Žák: Formuje se super silné El Niño. Rok 2027 může být nejteplejším v historii měření
V Tichém oceánu se formuje neobvykle silné El Niño. Podle současných modelů by mohlo patřit k nejsilnějším v historii měření a přispět k tomu, že rok 2027 bude nejteplejším rokem od začátku pozorování. „Je velká pravděpodobnost, že ovlivní počasí na velké části planety,“ říká meteorolog Michal Žák. V audiozáznamu ještě prozradí, jak fatální je současné sucho, co čekat od hurikánové sezony i proč je složité spolehlivě předpovídat bouřky.
Bořek Lizec: Stažení amerických jednotek je pro Evropu pohroma. Přijde o stabilizační kotvu
„Dlouhodobě jsme věděli, že Američané k postupnému stahování směřují, zvláště od nástupu Donalda Trumpa. A nyní jsme k tomu dali mocný impulz,“ kritizuje jednání evropských státníků bývalý velvyslanec v Kanadě a zahraničněpolitický expert Bořek Lizec. V pořadu Jak to vidí… komentuje také současné vyhlídky na dosažení míru mezi USA a Íránem, blížící se volby do amerického Kongresu nebo možné odtržení Alberty od Kanady.
Politolog: Přesuny agend z Úřadu vlády? Optimální cestou je reforma, zvláště u nadresortních témat
„Nenechával bych vše beze změn, zapadajíc prachem, ale zároveň bych vše nebořil, protože optimální cestou je, jak se říká, reforma, a ne nutně revoluce,“ zdůrazňuje politolog Jan Kubáček. V pořadu Jak to vidí… komentuje kromě aktuálních změn na Úřadu vlády také nejnovější průzkumy, podle nichž Češi nedůvěřují politice Donalda Trumpa, obávají se vojenského konfliktu a v pocitu štěstí zaostávají za evropským průměrem.
Mladí ochránci přírody Jana Stibralová a Michal Kulík. Jak pečovat o studánku?
Co je cílem Mladých ochránců přírody? Jakým programem se daří oslovit širokou veřejnost? Kde se před téměř dvaceti lety zrodila myšlenka Národního registru pramenů a studánek? Co všechno se z registru můžeme dovědět o každém z 18 000 evidovaných zdrojů vody? Jak se na jeho rozvoji může podílet veřejnost? Proč registr nemůže sloužit jako spolehlivý zdroj informací o kvalitě vody ve studánce? Jak o studánku pečovat? Proč je tak důležité, aby měla stříšku?
Hydrolog Jan Daňhelka: Řeky v Čechách jsou na minimech. Sucho je letos výjimečné už v květnu
Česko čelí nebývalému suchu. Výjimečné až extrémní sucho zasáhlo skoro polovinu území, některé řeky jsou na rekordních minimech. Obce už začínají omezovat napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Hydrolog Jan Daňhelka vysvětluje, co současné sucho způsobilo, jakou roli hraje jev El Niño i odkud se vzala voda na Měsíci.
Rusista Karel Svoboda: „Stojí nám to za to?“ Rusko čelí únavě z války i kritice Putinova režimu
Téměř padesát zemí na půdě OSN odsoudilo výzvy Ruska, aby zahraniční diplomaté opustili Kyjev. Moskva podle nich otevřeně vyhrožuje ambasádám na Ukrajině a snaží se vytvořit tlak na prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle rusisty Karla Svobody ale nejde jen o zastrašování Ukrajiny a Západu. Kreml tím zároveň reaguje na stagnaci fronty, rostoucí únavu ruské společnosti z války i sílící kritiku kremelské elity proti vůdci. Proč se stupňují ruské útoky proti Ukrajině právě teď?
Pavel Kosatík: Sjezd sudetských Němců? Brno prožilo několik hezkých dní, třeštění se týkalo menšiny
„Možná že se někteří lidi kvůli Okamurovým prohlášením opravdu chvíli báli, ale myslím, že na základě té akce zjistili, že ke strachu nebyl důvod,“ ohlíží se za historicky prvním sjezdem Sudetoněmeckého sdružení na českém území publicista Pavel Kosatík. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o výročí hrdinského činu Josefa Gabčíka a Jana Kubiše, oceňuje postup úřadů ve věci krádeže lebky sv. Zdislavy nebo komentuje odkaz amerického politologa a diplomata Henryho Kissengera.
Klimeš: Ukrajina jako přidružený stát EU? Zelenského návrh neuspokojí, nálada v zemi se změnila
„Německý kancléř musel něco vykopnout. Vykopl to a teď se pojďme, pokud možno co nejklidněji, bavit o tom, co skutečně chceme Ukrajině nabídnout,“ vyzývá ekonomický novinář a vysokoškolský pedagog David Klimeš. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje vývoj německé i české ekonomiky, účinnost vládní regulace cen pohonných hmot nebo dění okolo ministra kultury Oty Klempíře.
Vladimíra Dvořáková: Sociální kobra? Nová kontrola dávek je spíš populismus než systémové řešení
Vláda plánuje přesunout agendy lidských práv, protidrogové politiky, zdravotně postižených či romských záležitostí z Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Současně ministr práce mluví o vzniku takzvané sociální kobry – speciální jednotky pro kontroly zneužívání dávek. Skutečně ale stát novými opatřeními ušetří? Na otázky odpovídala politoložka Vladimíra Dvořáková.
Díky projektu Péče o krajinu jsou některé děti poprvé v lese, říká Jan Staroba, broumovský patriot
Čím klukovi z paneláku učarovalo Broumovsko? Proč opustil svět IT technologií a online projektů, a začal se starat o krajinu? Pociťuje i Broumovsko, kde dříve o vodu nebyla nouze, nedostatek vláhy? Jak se vrátit k funkční půdě? Proč považuje život v pohraničí za opravdovější? Překvapují ho děti, které díky projektu Péče o krajinu vidí poprvé živý oheň, nebo jsou poprvé ve svém životě v lese? Mohou technologie nahradit kontakt s živou přírodou?