Vláda schválila novou koncepci rozvoje české armády do roku 2040. Dokument označuje Rusko za nejzávažnější bezpečnostní hrozbu a upozorňuje na možnost napadení členských zemí NATO a EU. Je česká armáda na případný konflikt připravená? „V některých věcech nám dojde munice za pár dní konfliktu. A to je prostě špatně,“ upozorňuje analytik Jan Ludvík. Jak realistické jsou plány na modernizaci armády? A jak výsledky amerických voleb do Kongresu ovlivní světovou bezpečnost?

Spojené státy zmodraly. Demokraté ovládnou po volbách v polovině prezidentského mandátu obě komory Kongresu. Uspěli i v tradičních republikánských baštách. Podle amerikanistky Kateřiny Březinové to ale neznamená, že by se Američané najednou zamilovali do demokratů. Proč Trumpovi republikáni prohráli? A co to bude znamenat pro další dva roky jeho vlády?

Tisíce lidí vyšly do ulic na podporu stávkujících zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu, kteří nesouhlasí s vládním návrhem změnit financování obou institucí. „Vláda začala od prostředka,“ upozorňuje mediální expert Filip Rožánek. Proč Andrej Babiš přehodnocuje svůj původní plán? Může být řešením některý ze skandinávských modelů? A jak změny vnímají voliči vládních stran a opozice?

„Protesty nejsou už jenom o těch původních požadavcích. Chopily se toho skupiny, které chtějí destrukci stávající demokratické společnosti založené na tržním hospodářství a okamžitě naplnění nějakých nároků. To vede k tomu, že se část z nich přiklonila k rabování,“ vysvětluje politolog a expert na extremismus z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš. Jak rozumět sporu o Ústavní soud v sousedním Polsku? A v čem budou zásadní volby do amerického Kongresu?

Jakou podporu potřebují učitelé, kteří chtějí vyučovat o přírodě, ale také v přírodě? Jak o klimatu učit tak, aby to dětem a mladým lidem nebralo naději? Jak se z party nadšenců, která v roce 1979 v Prokopském údolí pásla stádo ovcí a koz, stala jedna z nejvlivnějších vzdělávacích organizací? A proč jsou hlavním hybatelem změn v ekoškole děti? Martina Viktorie Kopecká se v Jak to vidí ptá Barbory Semerákové, ředitelky vzdělávacího centra Tereza.

Izraelské parlamentní volby provázela rekordní účast, skončily však patem. Ani jeden z hlavních bloků nezískal většinu, zatímco arabské strany dosáhly rekordního výsledku. Kdo bude tvořit budoucí vládu? A udrží se u moci Benjamin Netanjahu? Odborník na Blízký východ Břetislav Tureček v audiozáznamu přiblíží i spekulace o novém útoku Spojených států na Írán po amerických volbách do Kongresu.

Prezident Petr Pavel ve svém projevu u příležitosti 28. října varoval před přehlížením krizí a neuváženými změnami. Politikům připomněl, že pohodlná cesta nemusí být vždy tou správnou. Podle komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana tím apeloval především na jejich odvahu pojmenovávat i nepopulární problémy a hledat řešení, která budou prospěšná také budoucím generacím. Jaké poselství vyslala hlava státu vládě, opozici i občanům?

Československo už více než třicet let neexistuje, přesto jeho vznik zůstává jedním z nejvýznamnějších českých svátků. Proč se stále vracíme k odkazu první republiky a Tomáše Garrigua Masaryka? Co nás jako národ spojuje a na co můžeme být dnes hrdí? „Národní hrdost je nejlepší obranou proti nacionalismu,“ připomíná politoložka Vladimíra Dvořáková. Jakou roli hrají státní symboly a proč se demokracii musíme učit už od dětství?

„Andrej Babiš si vyložil neslavný výsledek voleb tak, že je to reakce na jednání vlády, která nestíhá plnit některé věci. Takže asi šlápli na plyn,” vysvětluje snahu o rychlou změnu systému financování médií veřejné služby šéfredaktor deníku Právo a komentátor Petr Šabata. Co ukazují dosavadní protesty? Kteří slovenští župani obhájili své posty v právě proběhlých volbách? A jak jsou na tom aktuálně česko-slovenské vztahy?

„Francie je dnes výrazně zadlužená. Má kolem 120 procent HDP veřejného dluhu a vysoký deficit kolem 5 procent. Je na tom dvojnásobně hůř než my. Z tohoto pohledu jsou i 4 miliardy euro pro Francii velmi nepříjemnou věcí,“ komentuje ekonomické dopady současných protestů bývalý rektor VŠE v Praze Richard Hindls. Co pro Francii znamená, že rostou výnosy z jejích dluhopisů? Zvýší centrální banka úrokové sazby? A jak se prodraží zestátnění médií veřejné služby?