Téma Plus
31. prosinec 2022

Poslechněte si podcast: Jak to bylo, Vondrovi? Kolik měl společného svět normalizačních seriálů a skutečný život

„Červánky zániku ozařují všechno kouzlem nostalgie, i gilotinu,“ píše Milan Kundera v úvodu Nesnesitelné lehkosti bytí. Platí to o lecčems. Třeba i o dílech československé populární kultury 70. a 80. let, které mnozí tak rádi sledují. V nejistých časech prvních lockdownů dokonce televize zřídila zvláštní kanál, kde se tato tvorba vysílala jako konejšivý prostředek. (Repríza ze září 2022.)

53:57

Téma Plus

Vydává: Český rozhlas

Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů

Web

Před dvěma dny 53:57

Osiřelá banda. Stalinovi pomocníci v Praze a Gottwaldův konec

Už 70 let uplynulo od chvíle, kdy si svět mohl trochu oddychnout, protože jeden z nejhrůznějších diktátorů lidských dějin, Josif Vissarinovič Stalin, se odebral na věčnost. V Československu mělo veřejné truchlení (a často soukromá radost) dvojí důvod. Musela to být zvláštní podívaná, když člověk s týdenním rozestupem otevřel opět noviny a celou první stranu opět obsadila obří hlava v černém rámečku. Inu, vůdce padl. V Moskvě a devět dní poté v Praze. Co se dalo čekat dál?

Před pěti dny 53:18

Emil Hácha – příběh velké oběti. Jak dnes vnímat odkaz protektorátního prezidenta?

Složitou a nejednoznačnou postavou moderní české historie je Emil Hácha, který se narodil 12. července 1872 v Trhových Svinech. Prezident sloužící v nejtěžším období našeho novodobého státu byl pomyslně odsouzený většinou české společnosti prakticky bezprostředně po konci války, ještě v posledních chvílích svého života.

Před týdnem 53:52

Jak „otrávit“ prezidenta. Šlo Háchovi cestou do Berlína o život?

Vzniku Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 předcházela cesta prezidenta Emila Háchy za Hitlerem. Provázelo ji mnoho zvláštních náhod a omylů, které nakonec vedly k tomu, co dobře známe. Výsledkem byl Háchův podpis pod prohlášení, ve kterém „klade osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou vůdce Německé říše.“ Proč tak učinil? A měl i jinou možnost?

Před 2 týdny 53:08

První poslankyní byla už v roce 1912 Božena Viková-Kunětická. Tehdy ženy neměly ani volební právo

Zavedení hlasovacího práva pro ženy v masarykovském Československu znamenalo také vstup žen do sněmovny a senátu. Právo volit a být voleny umožňuje českým, potažmo československým ženám zákon od roku 1920. České a moravské ženy se k volebním urnám vydaly už o rok dřív, kdy se jako voličky i kandidátky mohly zúčastnit komunálních voleb. Ženy jako poslankyně zasedaly v revolučním Národním shromáždění už v roce 1918.

Před 3 týdny 54:01

Únor 1948: Musel se stát, nebo stačilo jen jinak nastavit výhybky?

Před 75 lety 25. února 1948 ovládla Československo komunistická strana. Stala se hegemonem politické scény na více než 40 let. Komunisté sice formálně získali vládu nad zemí v souladu s ústavou, ve skutečnosti ale celý proces provázel tvrdý nátlak na politiky včetně prezidenta Edvarda Beneše. Na vytlačení ostatních stran se KSČ, nejsilnější česká strana po volbách v roce 1946, pečlivě připravovala.

18. únor 2023 53:38

Gottwald na hanbě aneb Neznámý případ trojice teplických „pankáčů“

Českému rozhlasu se podařilo získat řadu neznámých archivních materiálů a také rozsáhlý spis Státní bezpečnosti včetně fotodokumentace o takzvané závadové mládeži. Na jejich základě rekonstruujeme málo známou událost z konce komunismu. Trojice „pankáčů“ tehdy putovala za mříže, když v Teplicích 11. března 1988 shodila sochu Klementa Gottwalda.

11. únor 2023 53:39

Reformní socialista Jiří Pelikán své působení po únoru 1948 hodnotil kriticky

Jiří Pelikán byl přední reformní komunista. V 60. letech byl ředitelem Československé televize, po odchodu do Itálie reprezentantem levicového exilu, vydavatelem časopisu Listy a následně italským europoslancem. Své působení bezprostředně po roce 1948 hodnotil velmi kriticky. Nikdy se nepřestal hlásit k levicové orientaci, které říkal „reformní socialismus“.

4. únor 2023 53:46

Ukrajina a Rusko: Od bratrství k válce

Už téměř rok trvá původně dosti neočekavaná válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Jedna z největších východoevropských zemí se 24. února 2022 stala zatím poslední obětí stále ještě nekončící ruské imperiální rozpínavosti a snad až geneticky zakořeněného velkoruského šovinismu, který budí dojem, že patří spíš do 19. než do 21. století.

28. leden 2023 53:56

Je možné identifikovat po osmdesáti letech lidi z unikátních fotek z terezínského ghetta?

Neznámé tváře, za kterými se skrývají zapomenuté osudy československých Židů. Čtyřicet snímků pořízených za druhé světové války v terezínském ghettu ukrývá takzvané Album Ghetta Terezín. Našlo se v pozůstalosti novináře a rozhlasového redaktora Milana Weinera.

21. leden 2023 52:33

Jak se zdražovalo za socialismu? Není maso, nejsou auta, ale máme kosmonauta

V poslední době se mnohým z nás při pohledu na cenovky potravin v obchodech „protáčejí panenky“. Ale jak tomu bylo v minulém režimu? Potraviny hrály ve spotřebním koši domácností mnohem větší roli než dnes. A jestli se dalo na něčem ušetřit, bylo to právě jídlo. Zdražování základních komodit tak bylo velmi citlivou záležitostí. Pro režim, který konzumem občas vykupoval minulé hříchy, občas ho používal k uklidnění.