
Poslechněte si podcast: Zorganizovaly 17. listopad 1989 tajné služby?
Jak to bylo s událostmi 17. listopadu 1989? Kdo byl hybatelem a organizátorem celého dění? Objevují se úvahy, které se navíc stále vracejí, že to nebylo „jenom tak“, ale že to bylo celé jedno velké spiknutí tajných služeb. (repríza)
Jak to bylo doopravdy
Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.
Idealisté, kteří měli jasno od začátku: Feierabend, Tigrid, Jehlička. Dva čekal exil, třetího vězení
Bez ideálů by zřejmě člověk jen obtížně žil. Zajímavé pak je střetávání se idealistů s ideologií, kdy na straně jedné se ocitá jednotlivec (či skupina idealistů) v protikladu s ideologií, která udává směr politického jednání a v konečném důsledku chce zcela zásadně změnit společnost a podstatu jejího fungování. Takové střetnutí zažili ti, kteří měli od začátku jasno o plánech na zavedení „ráje na zemi“ pod taktovkou komunistů.
Idealisté přesvědčení až do smrti. Novomeský, Husák i London věřili v komunismus, i když je věznil
Celá historie lidstva je protkaná idejemi lidí, které chtějí žít lépe – nebo jinak. Cesty jejich ideologií jsou někdy povznášející, někdy pro lidstvo naopak téměř zločinné. Právě takové zažili lidé ve 20. století, kdy ideologie nacismu a komunismu stály život miliony lidí. Přesto existovali a zřejmě i existují ti, kteří jsou o správnosti daných myšlenek přesvědčení. Často ani fakta a argumenty nepadají na úrodnou půdu.
Nadšení idealisté věřící v komunismus. Přišli o své ideály, nebo jim zůstali věrní až do smrti?
Zdánlivě jednoduchá řešení nejsou vždycky ta nejlepší. I tak lze pohlížet na idealistické myšlenky komunismu, který hlásal nastolení lepší, spravedlivější společnosti. Prožitky dvou válek minulého století a hospodářských krizí řadu lidí přivedly do komunistických stran.
Byla první republika jen Masarykova a Benešova? Na Antonína Švehlu se mělo zapomenout
První československá republika trvala pouhých 20 let, přesto se k ní v řadě témat vracíme. S její existencí bývají spjata jména vrcholných politiků, nejčastěji pak T. G. Masaryka nebo Edvarda Beneše. Ale jedním z politiků, kteří byli pro dané období klíčovými, byl také Antonín Švehla. (repríza)
Každý totalitní režim je slabý a zbabělý. Bojí se svobody a revolty, tvrdí historik
Komunistický režim zakazoval řadu věcí, a to včetně vydávání knih. Neblaze proslulé „indexy“, na kterých se ocitli autoři a jejich díla, nesměly být vydávány, byly staženy z knihoven. Část z nich vycházela v exilových nakladatelstvích či v samizdatu. Do hledáčku estébáků se tak dostávali i čtenáři, kteří takové knihy měli doma, dokonce i autoři, kteří si psali „jen do šuplíku“. (repríza)
Nezval: Zaprodanec komunistického režimu, nebo ochotný pomocník?
Jednou z největších postav naší literatury minulého století je bezpochyby Vítězslav Nezval (26. května 1900–6. dubna 1958). Básník, prozaik, překladatel a osobnost, která i svým životem přitahovala zájem. Jeho dílo je rozsáhlé, začíná v období první republiky, pokračuje přes období protektorátu až do éry komunistického režimu. A právě tehdy byl komunisty protěžovaným autorem. Otázkou ale je, jestli byl pouze zaprodancem komunistického režimu? (repríza)
Básníka Ivana Blatného dnes známe i díky jeho anglické ošetřovatelce v blázinci, naznačuje historik
Velkou postavou naší poezie je básník Ivan Blatný. Většinu života prožil v exilu a přestože stále psal, tak jeho básně většinou končily v odpadkovém koši. Kdyby se neobjevil jeho – jak říkal – anděl strážný. Ošetřovatelka v blázinci, kde žil po většinu času, Angličanka Frances Meacham. Setkání s ní tak bylo pro básníka osudovým. (repríza)
Básníci v soukolí dějin: Jak se amorální a vulgární básník Gellner stal jedním z pilířů literatury
Někdy to bývá tak, že umělec za svého života zůstává nepochopen a až posléze se jeho dílo stává obdivovaným. Obdobné to bylo i s Františkem Gellnerem (1881–1914), který byl ve své době kritizován velikány naší literární kritiky jako amorální a vulgární básník. Nehodil se do světa tehdejší literatury, která byla na přelomu 19. a 20. století důležitým faktorem ovlivňujícím celou kulturu a společnost.
Ženy měly zásadní podíl na úspěchu jezuitů. Financovaly i studia Ignáce z Loyoly, říká historik
Mýtů a předsudků okolo žen v historii, stejně jako mýtů týkajících se církevního řádu jezuitů, je celá řada a některé vytrvale přežívají i několik staletí. O to může být překvapivější, že ženy byly v 16. a 17. století častokráte – vedle své rodinné role, také hybatelkami dění. V případě jezuitů byly těmi, kdo výrazně napomohly k jejich úspěchům.
Byl svatý Václav kolaborantem?
Kult svatého Václava se opakovaně a s jistou naléhavostí objevoval v celé naší historii. Místem shromažďování se stávalo pražské Václavské náměstí s Myslbekovou sochou, svatováclavská témata nalézáme ve všech oborech kultury a v různých historických obdobích.