Jak to bylo doopravdy
NejnovějšíDnes

Poslechněte si podcast: Jak se Spejbl a Hurvínek stali cílem nacistické pomsty

Po řadu desetiletí provázely nejen děti loutky Spejbla, Hurvínka a Máničky. Jejich popularita pramenila ze slovních hříček a úsměvných skečů. Divadlo obecně hrálo v naší historii důležitou roli. Jeho významu porozuměli jezuité stejně jako obrozenci. Ovšem málokdo si uvědomoval, že sdělovat „vyšší myšlenky“ může i divadlo loutkové. Pro nacisty bylo překvapivé, že je třeba zasáhnouti i proti zdánlivě nepolitickým loutkám, říká v Jak to bylo doopravdy historička Pavla Plachá.

23:56

Jak to bylo doopravdy

Vydává: Český rozhlas

Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.

Web

Před třemi dny 22:52

Estébáci čas od času likvidovali i své kolegy. Byl mezi nimi i velitel StB, připomíná historik

Před Vánoci roku 1953 zasedalo Vojenské kolegium Nejvyššího soudu v Praze, obžalovaných bylo sedm a byli to bývalí vysocí představitelé československého bezpečnostního aparátu. Jedním z nich byl také Osvald Závodský, tehdy mu bylo 43 let. Obžaloba přitom byla jasná: velezrada a sabotáž.

Před týdnem 23:59

Důsledky smlouvy se SSSR: Beneš sebe i ostatní přesvědčoval, že se Stalinovi dá věřit, míní historik

Historie nám nabízí symbolická data, která mají být zásadními předěly. Sled dějin bývá ale mnohem barvitější, komplikovanější a rozhodují leckdy události, o kterých toho víme málo. Takový je i příběh toho, jak se Československo stává vazalem Sovětského svazu a součástí komunistického bloku.

Před 2 týdny 24:02

Bratr herce Moučky byl brutální vyšetřovatel StB. „Hluboce se za něj styděl,“ říká historik

Herec Jaroslav Moučka patřil k těm, jejichž tvář i hlas lidé snadno rozpoznávali. Desítky divadelních, filmových a televizních rolí přispěly k jeho popularitě. Postava okresního komunistického tajemníka Pláteníka v televizním seriálu Okres na severu byla nepřehlédnutelná. Málokdo ale věděl, že jeho jen o rok starší bratr Milan je postavou, která si svou brutalitou vskutku nezadala s postavami z nejtemnějších thrillerů.

Před 3 týdny 23:23

Nikola Šuhaj – opravdu bohatým bral a chudým dával?

Bohem zapomenutá zem. I tak se říkalo Podkarpatské Rusi. Právě tam se ve velmi chudé rodině roku 1898 narodil Nikola Šuhaj. Byl v armádě, dezertoval, zastřelil maďarského četníka. „Tím se dostal na cestu, ze které nebylo návratu,“ uvádí publicista Stanislav Motl.

24. listopad 2025 23:52

Historik: Zápotocký chránil nacistické zločince udílením milostí. Rozpory mu nedělaly problém

Mužem mnoha rozporů byl bezpochyby komunistický předák a také prezident Antonín Zápotocký. Ze sociálního demokrata se stal přesvědčeným komunistou. Působil jako zastánce dělníků v rámci svých funkcí v odborech a byl ctižádostivý. To provází jeho celý život, vždy se snažil mít nějakou slušnou pozici či funkci. A neváhal také jakkoliv obrátit, nebo něco veřejně proklamovat a něco jiného dělat.

17. listopad 2025 23:09

17. listopadu nebyla změna režimu ještě jasná. Komunisté byli ochotni zasáhnout, říká historik

Učebnicová informace by mohla být velmi jednoduchá: 17. listopadu 1989 po manifestaci studentů, která byla brutálně potlačena, došlo ke konci komunistického režimu v Československu. A někdy se i může zdát, že to přece bylo tak jednoduché. Opravdu?

17. listopad 2025 23:36

Bylo 17. listopadu 1989 opravdu jasné, že komunistický režim u nás se zhroutil?

Otázka pro reprítu pořadu Jak to bylo doopravdy Ivany Chmel Denčevové.

17. listopad 2025 23:12

O „nepolitické politice“ mluvil Václav Havel pouze ve dvou předlistopadových textech, říká Pithart

  1. října 1936 se v Praze narodil Václav Havel: dramatik, disident, kritik komunistického režimu. Po jeho pádu se stal prezidentem Československa a později i České republiky. Václav Havel je považovaný za autora konceptu nazvaného „nepolitická politika“ a je také kvůli němu kritizován. Ale byl skutečně Václav Havel tím, kdo tento pojem použil jako první, nebo je to jinak?
10. listopad 2025 23:24

Řecké imigranty zasáhly politické procesy. Slibovali jim, že se vrátí domů, říká historik

V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim.