- Podcasty
- Jak to bylo doopravdy
Poslechněte si podcast: Ocitlo se prvorepublikové Československo na pokraji bankrotu? Neocitlo, vyvrací mýtus historik
Chcete-li mír, musíte zbrojit. Tak znějí slova klasika. Historie prvorepublikového Československa, které zažilo pouhých 20 let své existence mezi dvěma světovými válkami, zahrnuje jak léta ryze pacifistická, tak i léta horečného zbrojení.
Jak to bylo doopravdy
Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.
„Nikdo si nezaslouží být tajně pohřben do takové jámy.“ Stal se ďáblický hřbitov symbolem nenávist?
Stal se hřbitov v pražských Ďáblicích symbolem nenávisti až za hrob? O nehumánním, tajném pohřbívání odpůrců komunistického režimu do anonymních šachet při severní zdi ďáblického hřbitova i jinde mluví v pořadu Jak to bylo doopravdy publicistka Ivana Chmel Denčevová a odborník na právní dějiny Kamil Nedvědický.
Zradili Habsburkové česká národní práva?
Otázka pro pořad Jak to bylo doopravdy?, který připravili historik Jan Rychlík a publicistka Ivana Chmel Denčevová. Režie Michal Bureš.
Historik: Habsburkové naše práva nezradili. České dějiny v rámci Rakouska hodnotím pozitivně
Až v poslední době historiografie i veřejnost začaly jinak pohlížet na téměř čtyřsetletou historii našich zemí v rámci Rakouska-Uherska. Obrozenecký mýtus o údajném útlaku souvisel s emancipačními snahami novodobých národů, a tak se hodily i zavádějící, leckdy spíše podpásové argumenty. S těmito mýty souvisí také to, zda Habsburkové zradili česká práva?
Jak chránilo Československo své občany při havárii Černobylu? Zatajováním a propagandou
Jednou z nejvážnějších havárií v historii mírového využití jaderné energie byla ta v Černobylu, ke které došlo 26. dubna roku 1986. Hrozící důsledky byly zřejmé, ale komunistické Československo se po několik dní tvářilo, že se takřka nic neděje.
Jakou roli hrál za války exilový předseda vlády a kněz Jan Šrámek?
Události naší historie bývají spojovány se symbolickými jmény. Proto, když slyšíte druhá světová válka a československý exil v Londýně – vybaví se vám jméno prezidenta Edvarda Beneše. Nebyl na to ale sám.
Odsouzený ministr Barák nebyl jen nevinnou obětí. „Myslel si, že je nepostižitelný,“ říká historik
Když se podíváme do historie komunistického Československa a jejího hlavního hybatele, komunistické strany, je to sled hledání a nacházení nejrůznějších nepřátel. Někteří „nepřátelé“ byli odsouzeni do kriminálu, jiní zbaveni funkcí a někteří skončili na popravišti. Když se v první polovině 60. let ve vězení ocitl bývalý ministr vnitra Rudolf Barák, byl to skandál.
Byl Ježíš proti penězům a majetku?
Majetek i peníze se mohou stát modlou. Zcela jednoduché tvrzení, které ale není tak daleko od pravdy. A právě modlářství je jedním z největších protivníků Boha, kterého nám přináší judaismus, křesťanství, a také nejmladší monoteistické náboženství, kterým je islám.
Život v protektorátu: Zbourané domy, miny ve studnách. Největší evropské cvičiště SS bylo u Benešova
Válečné škody zasáhly všechny oblasti života naší země, včetně krajiny. Jedním z nejpostiženějších území byla část vnitrozemí, dnešního Středočeského kraje směrem na jih od Prahy. Rozsáhlé území zhruba 450 čtverečních kilometrů, na kterém žilo kolem 30 tisíc lidí v přibližně 70 obcích, se stalo vojenským územím pro výcvik fanatických speciálních vojenských jednotek Waffen-SS. Obnova území pak trvala řadu let a vykořenění místních zanechalo nesmazatelné stopy.
Život v protektorátu: „Pro nacisty byla církev nepřítel číslo 2, hned po Židech,“ říká historik
Nacismus a komunismus, dva totalitní režimy minulého století, měly řadu společných rysů. Jedním z nich bylo, že jim v jistém slova smyslu má patřit i lidská duše. Tím se jednoznačně postavili proti náboženství, například proti rozšířenému katolictví. Přestože je katolická církev tvořená miliony lidí, kteří se v té či oné chvíli stali sympatizanty nebo představiteli těchto totalit, základním postojem byl opak. Kde se vzal mýtus, že tomu tak nebylo?
Život v protektorátu: Zakázali nacisté Čechoslovákům všechny politické strany?
Politické strany leckdy vnímáme jako něco „navíc“, co častokrát pohledem zvenčí komplikuje situaci, rozhoduje na nějakých sekretariátech a dotyční bývají podezíráni, zda jim více nezáleží na jejich profitu než na zájmu celé společnosti. Zároveň je ale jejich likvidace nebo oslabení vážným varováním, že končí demokratické poměry a nastupují nejrůznější formy autoritářských metod v řízení státu. Nejinak tomu bylo i v době nacistické okupace.