- Podcasty
- Jak to bylo doopravdy
Poslechněte si podcast: Lhář Napoleon u Slavkova vyhrál, ale propaganda mluvila o jeho ohromujícím vítězství, říká historik
Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) dodnes přitahuje obdiv i kritiky. Jeho éra je spojená s obdobím, kterému dnes říkáme napoleonské války na řadě míst tehdejší Evropy. Jedna z velkých bitev byla i na našem území – v roce 1805 u Slavkova a říká se jí bitva tří císařů. Proti sobě stáli francouzský císař Napoleon, ruský car Alexandr I. a habsburský císař František I. Vyhrál, jak známo, Napoleon, který později řekl, že to byla nejkrásnější bitva, kterou kdy svedl.
Jak to bylo doopravdy
Odhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historie.
Zákon na ochranu lidově demokratické republiky se stal gilotinou, míní historik Tůma
Zákon č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky vlastně symbolizuje komunistické Československo. Na jeho podkladu byly odsouzeny tisíce lidí, další dostávali tresty smrti. A přitom to měl být zákon, který měl „jen“ chránit stát.
Filmový magnát Miloš Havel se snažil uhrát, co mohl. Kolaborantem ale určitě nebyl, míní publicistka
Film okouzlil nejen diváky, ale také vedení totalitních států. Dobře si totiž uvědomovali, jaký je v nich propagandistický potenciál – a dělali to nacisté i komunisté. V českých zemích byla éra rozvoje zvukového filmu spojena s osobností Miloše Havla. „Představoval největšího filmového magnáta, bylo na něj ,vidět‘ už od první republiky, filmu se totiž věnoval už od svých 18 let,“ vysvětluje publicistka Krystyna Wanatowiczová.
O skutcích papeže Jana Pavla II
je dnešní díl cyklu Jak to bylo doopravdy. O tom, jestli opravdu přispěly k pádu komunistické totality v zemích za železnou oponou pátrala Ivana Chmel Denčevová. Režie Michal Bureš.
Konzum za socialismu: Touha po svobodě byla slabší než touha nestát ve frontě, konstatuje historik
Konzum, lehce hanlivé označení nezměrné touhy po spotřebním zboží. Možná i po tom, které vůbec nepotřebujeme. Není divu, že někteří myslitelé právě před konzumem a konzumním způsobem života varují. Přišel do Československa konzum až po pádu železné opony? Bylo právě socialistické Československo charakteristické „jinými“ lidmi, kteří měli jiné směřování, nebo je to jeden z mýtů?
Stalin nejdřív zakázal, aby KSČ proti nacistům bojovala, popisuje historik
Komunistická propaganda nám mnoho let „lila“ do hlav informace, podle kterých proti nacismu bojovali pouze neohrožení komunisté. Až se zdálo, že v odboji nebyl zapojen nikdo jiný. To se naštěstí po roce 1989 s nástupem demokracie změnilo.
R. A. Dvorský byl odsouzený jen za to, že se stal symbolem první republiky, myslí si historik
Elegán s knírkem a prvorepubliková celebrita populární hudby, tak takový byl Rudolf Antonín Dvorský, resp. R. A. Dvorský (1899–1966). Některé jeho písně zlidověly, v jeho době asi nebyl nikdo, kdo by ho neznal – asi i proto se pak stal „terčem komunistů“ totalitního Československa. Prostě se jim nehodil do „nových pořádků“, takže ho chtěli dostat do vězení – za to, co vůbec nespáchal.
Češi a Slováci spolu od počátku nedrželi jako jeden stát. I proto jsme byli v Mnichově obětováni
Vznik Československé republiky provázelo mnoho jednání, nejdřív v zahraničí. Zásadní roli sehráli naši krajané – hlavně ale T. G. Masaryk. „Spousta lidí narukovala do americké a kanadské armády. Bylo to víc Čechů než Slováků, kteří bojovali proti centrálním mocnostem. Taky sbírali peníze na různých akcích, se kterými pak disponoval TGM. Měli plné právo rozhodovat o budoucnosti soužití obou národů, což poprvé prohlásili v Clevelandu,“ říká historik a právník Petr Pithart.
„S tou perestrojkou opatrně,“ varoval kolegy normalizační televizní ředitel Zelenka
Glasnosť, perestrojka, česky také přestavba – slova, která byla koncem 80. let všudypřítomná. Mnozí se jimi „zaklínali“, leckdo se před nimi schovával. Ani sami komunisté nevěděli, co vlastně dělat a jak změny pocházející ze Sovětského svazu uchopit.
Gottwaldův lékař Haškovec mu na recepcích bral číše. Nakonec skončil ve vězení
Být po boku mocných mužů v totalitních státech se nevyplácí. Z výšin se může velmi lehce dostat dolů a třeba skončit i ve vězení. Nejsou to ojedinělé případy, přesto svou absurditou ohromují i v současnosti. Takový byl i životní a profesní příběh lékaře Vladimíra Haškovce.
Lidové milice byly po celou dobu protizákonné, tvrdí historik Stehlík
Dobové fotografie z komunistického převratu v únoru 1948 jsou plné zachmuřených mužů se zbraněmi v rukou, pak jsou vidět i desítky tisíc lidí ulicích. Celá čtyři desetiletí řídila organizované ozbrojené jednotky sama komunistická strana, což je absurdita, kterou najdete pouze v totalitních zemích. A je nepředstavitelné, že by snad dnešní demokratické strany mohly mít něco podobného.