Gorbačovova perestrojka se měla dotknout i československé kultury – tu si komunisté pozorně hlídali a cenzurovali. Také osobně rozhodovali, co se smí hrát, číst, vystavovat atd. Přesto se našla místa a akce, na kterých se lidé kriticky vyjadřovali k životu v totalitě. V divadle i literatuře se zas lidé naučili „číst mezi řádky“.

Knihy, hudba, film, literatura a umění vůbec. V 80. letech byla kultura něco, co nabourávalo ideologický pohled komunistické strany. Jak to vypadalo v praxi, prozradí publicista a překladatel Josef Rauvolf, který je také hostem dalšího dílu z cyklu Hra o perestrojku. Dozvíte se i to, jak hodnotí zapojení umělců do petice Několik vět.

Hora Blaník je výjimečná – alespoň co se týká pověstí. Kdo by neznal blanické rytíře, kteří mají vyrazit na pomoc českým zemím, až jim bude nejhůře. Tajemství, které nás provází už několik staletí, se proměňovalo v době. Bezpochyby ale do naší tradice patří a stalo se inspirací i pro řadu uměleckých děl.

„Vy nevidíte, že kolem nás to všetko ide do haj*lu? Robte niečo!“ Tato slova měl říct prezident a generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák. Přitom právě on byl symbolem strnulosti komunistického režimu, taky se mu říká „prezident zapomnění“. Druhá polovina 80. let byla totiž poznamenána zásadní změnou Sovětského svazu, a to když do funkce „prvního muže“ nastoupil Michail Gorbačov. Chtěl změny, které se pak měly stát i v dalších zemích komunistického bloku.

„Už od XIV. sjezdu KSČ, respektive od roku 1971 až do zhruba konce roku 1987, byla ve vedení strany stále ta stejná garda 14 lidí. Po nástupu Michaila Gorbačova v SSSR ale byli konfrontováni s nutností dělat reformy,“ vysvětluje historik Jan Kalous.

Glasnosť, perestrojka, česky také přestavba – slova, která byla koncem 80. let všudypřítomná. Mnozí se jimi „zaklínali“, leckdo se před nimi schovával. Ani sami komunisté nevěděli, co vlastně dělat a jak změny pocházející ze Sovětského svazu uchopit.

Přestavbu vedení Československé televize vnímalo velmi opatrně. Dlouho totiž nebylo jasné, co se může na obrazovce objevit, a co už ne, popisuje televizní historik Daniel Růžička. Něco jiného bylo zpravodajství, tam se o perestrojce mluvit mohlo, protože šlo o citace komunistických politiků.

Československá ekonomika od poloviny 80. let stagnovala, životní úroveň se postupně propadala. Zažívali jsme si tak tady množství nedostatkového zboží – i toaletní papír se prodával tzv. pod pultem. Kšeftovalo se ve službách a objevili se i tzv. veksláci. Socialistickou ekonomiku ale současně zatěžovala velká vydání do sociální sféry. A uplácelo se i ve zdravotnictví. Sečteno podtrženo – nespokojenost lidí jen rostla a problémy byly všude, kam se člověk podíval.

Druhá část Hry o perestrojku mapuje pokusy československých komunistů reformovat ekonomiku, která se řítila pomalu do záhuby. Nebo to bylo trochu jinak a soudruzi si konec uvědomovali? Odpovědi prozradí historik Jakub Rákosník z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.