- Podcasty
- Český rozhlas - Historie
Poslechněte si podcast: Jak to bylo doopravdy: Každá nastupující totalita skauting zrušila a zakázala. Dokonce třikrát, vypočítává historik
Jednou z největších dětských a mládežnických organizací jsou skauti, největší z nich Junák má 75 tisíc členů. Principy výchovných metod, které má skauting už ve své podstatě, dnes obsahují i moderní výchovné koncepce. Přesto stačilo málo a skauting tady nebyl. Tvrdý útok, kdy byli zakázáni, zažili hned třikrát. Mezi členy najdete Antonína Benjamina Svojsíka, básníka Jiřího Wolkera nebo autora Rychlých šípů Jaroslava Foglara, který byl ve vedení skautů víc než 60 let.
Český rozhlas - Historie
Poslouchejte o známých i promlčených událostech historie.
Jak to bylo doopravdy: Lorencova skartace měla zakrýt stopy po zločinech StB, popisuje historik
Velkou a stále nezodpovězenou otázkou v naší nejnovější historii je, jakou roli přesně měla komunistická Státní bezpečnost. Týká se to jak událostí vnitropolitických, tak i zahraničněpolitických. Jisté objasnění ze zachovaných archivních dokumentů sice máme, ovšem řada důležitých byla samotnými estébáky zničena. Cíleně, neodvolatelně, a tak nám zůstávají ona pomyslná bílá místa.
Příběhy 20. století: Takový punc jinakosti. Příběh signatářky Charty 77, novinářky, filosofky a političky Dani Horákové
Jméno Dani Horákové se v českých masmédiích začalo ve větší míře objevovat poté, co nakladatelství TORST roku 2020 vydalo její knihu O Pavlovi, v níž se (mimo jiné) vyrovnává se svým vztahem k filmovému režisérovi a spisovateli Pavlu Juráčkovi, autorovi výjimečných Deníků.
Úžasné životy: Soňa Červená podle Jana Sklenáře
Operní zpěvačka a herečka Soňa Červená prožila dramatický život, výrazně ovlivněný dvěma totalitami. Její touha po svobodě ji dovedla k emigraci a k rozhodnutí, že stesk po domově je nutno si zakázat. Po svém návratu do rodné země se v devadesátých letech stala nepřehlédnutelnou osobností české kultury. Mladistvý postoj k životu a světu způsobil, že často spolupracovala s mladými kolegy. Jedním z nich je i herec a zpěvák Jan Sklenář.
Téma Plus: Emil Hácha – příběh velké oběti. Jak dnes vnímat odkaz protektorátního prezidenta?
Složitou a nejednoznačnou postavou moderní české historie je Emil Hácha, který byl do funkce zvolen 30. listopadu 1938. Prezident sloužící v nejtěžším období našeho novodobého státu byl pomyslně odsouzený většinou české společnosti prakticky bezprostředně po konci války, ještě v posledních chvílích svého života.
Osudové ženy: Baronka Sidonie Nádherná: Lepší by bylo asi zemřít!
Pobláznila nejednoho muže. Setkala se s Rilkem, Rodinem, Švabinským, Krausem. Také ale zažila svět, ve kterém se rozpadaly tradiční hodnoty. V dokudramatu účinkují Dorota Tučková, David Matásek nebo Růžena Merunková. Hovoří literární kritik a teatrolog Vladimír Just.
Historie Plus: Politické vraždy, které změnily svět: Anvar Sadat – smrt v přímém přenosu
Egyptský důstojník a státník Anvar Sadat, spolutvůrce mírového procesu na Blízkém východě a nositel Nobelovy ceny míru, byl zavražděn v roce 1981.
Archiv Plus: Na čtvrtého tajemníka Jana Masaryka se zapomnělo. Teď známe i jeho hlas
Zatímco jména tří tajemníků Jana Masaryka (Lumíra Soukupa, Antonína Suma a Jiřího Špačka) jsou známá, Mikuláš Mára pozornosti badatelů unikal. Tajemnické povinnosti vykonával totiž pouze v době, kdy Masaryk pobýval v USA.
Portréty: Ngo Dinh Diem, vietnamský prezident, který vládl téměř proti všem
Jihovietnamský prezident Ngo Dinh Diem mohl uchránit část země před komunismem. Nepodařilo se mu to ani s masivní podporou Američanů. Počínal si jako diktátor a byl ve své zemi krajně neoblíbený, jak v pořadu Portréty připomene historik Jan Adamec.
Jak to bylo doopravdy: Estébácká akce Neptun měla zdiskreditovat západoevropské a světové politiky, popisuje historička
Rok 1964 přinesl ohromující informaci, která se týkala 2. světové války: v šumavském Čertově jezeře se našly bedny, které měly rozkymácet tehdejší poměry, a nešlo pouze o ty československé. Byla to ale vymyšlená lež a dezinformace tajných služeb s názvem operace Neptun.
Příběhy 20. století: Profesor filozofie Palouš zachránil disidenty. Při výslechu Státní bezpečnosti snědl tajný dopis
V roce 1983 se stal mluvčím Charty 77 takřka šedesátiletý topič a invalidní důchodce, profesor filozofie Radim Palouš. Státní bezpečnost (StB) ho od té chvíle takřka nepřetržitě sledovala, zatýkala a věznila.