Poroučení větru, dešti nebyla jen nadsázka z minulého století z éry komunistického státu, to bylo politické zadání. Příroda se tak stala dalším objektem „nových pořádků“, jakkoliv se nám to dnes může stát absurdní nebo komické. „Dnes investujeme obrovské prostředky, abychom se alespoň částečně vrátili k původnímu přístupu k přírodě a zemědělství vůbec,“ upozorňuje historička Doubravka Olšáková.

Co znamenal vznik Charty 77 v životě lidí? Třeba těch, kteří ji podpořili svými podpisy. Mohl se někdo za podpis Prohlášení Charty 77 dostat do komunistického kriminálu? Anebo k tomu sloužily pouze paragrafy o výtržnictví a další zástupné momenty. Proč právě o takovém odsouzení mluvil tehdejší předseda OSN Kurt Waldheim? (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v roce 2016.)

Dne 6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvádí historik Michal Stehlík: „Doposud nebyla v Československu podobná aktivita a nebezpečná byla jak pro signatáře, tak se také v ohrožení cítil režim.“ Ostatně hned následující den přijal Ústřední výbor Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) usnesení, na které navazovaly úkoly pro představitele justice a prokuratury. (Repríza pořadu.)

Jak se dívat na historii Československa? Během několika desetiletí tento stát prošel mnoha kritickými obdobími. Spočítat roky svobodného demokratického státu je poměrně jednoduché. Jistou ironií může být to, že v historii státu jich byla pouze menšina. A pak přišlo rozdělení Československa. Bylo to historické neštěstí?

Po několika letech normalizace se komunistům stal „malér“. Na scéně se totiž objevila Charta 77 se svým prohlášením z ledna 1977. Reakcí byla rozsáhlá antikampaň socialistického státu, která zahrnovala nejen propagandistické články, vystoupení umělců a nejrůznějších „pracovních kolektivů“. Následovala ale také tvrdá opatření proti všem signatářům – a nejen proti nim.

O půlnoci 31. prosince 1992 skončila historie Československa. Rozdělení státu znamenalo také dělení ekonomické a finanční. A jak už to tak často bývá, úvahy a debaty souvisejí také s tím, kdo na koho doplácel v historii a kdo doplatil na rozdělení státu. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v roce 2019.)

Od roku 1895 se Nobelovy ceny udělují v pěti kategoriích – vědecký výzkum, technické objevy či přínos lidstvu. Několik Nobelovek dostali i Čechoslováci, ale totalitnímu státu se občas „nehodili do krámu“, někteří měli být z historie dokonce vymazáni. Kdo byli Berta Suttnerová, manželé Coriovi, Jaroslav Heyrovký a Jaroslav Seifert? (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v dubnu 2023.)

Elegán s knírkem a prvorepubliková celebrita populární hudby, tak takový byl Rudolf Antonín Dvorský, resp. R. A. Dvorský (1899–1966). Některé jeho písně zlidověly, v jeho době asi nebyl nikdo, kdo by ho neznal – asi i proto se pak stal „terčem komunistů“ totalitního Československa. Prostě se jim nehodil do „nových pořádků“, takže ho chtěli dostat do vězení – za to, co vůbec nespáchal. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v březnu 2024.)

Představovat osobnost Karla Kryla (1944–1994), písničkáře, básníka a novináře, není třeba. Stal se symbolem okupace v srpnu roku 1968, symbolem exilu s veškerou tou tísní. Přesto byl přítomen i v komunistickém Československu.

Jednou z největších postav naší literatury minulého století je bezpochyby Vítězslav Nezval (26. května 1900–6. dubna 1958). Básník, prozaik, překladatel a osobnost, která i svým životem přitahovala zájem. Jeho dílo je rozsáhlé, začíná v období první republiky, pokračuje přes období protektorátu až do éry komunistického režimu. A právě tehdy byl komunisty protěžovaným autorem. Otázkou ale je, jestli byl pouze zaprodancem komunistického režimu?