Každý těm ostrovům říkal jinak – Britové Falklandy, Argentinci Malvíny. V dubnu 1982 byly už téměř 150 let v držení Velké Británie. Argentinci to ovšem považovali za nezákonné. A tak se vojenská junta vedená generálem Leopoldem Galtierim rozhodla tyto ostrovy obsadit v domnění, že Británie si to vzhledem ke vzdálenosti od Londýna a ke stavu britského loďstva a ekonomiky bude muset nechat líbit. To byl ovšem mylný předpoklad.

Na Vánoce 1979 sovětská vojska překročila hranice svého jižního souseda, Afghánistánu. Následovalo krvavé sesazení tehdejšího afghánského vůdce a jeho nahrazení vlastním prosovětským prezidentem. „Bratrská pomoc“ na sovětský způsob byla ovšem pro Afghánistán zcela nevhodně zvolená. Kreml na přelomu 70. a 80. let minulého století zabředl na své jižní hranici do války, která se stala sovětským Vietnamem.

Nahlížet do zakódovaných sejfů, číst dopisy v zalepených obálkách, nebo dokumenty, které leží až stovky kilometrů daleko, nahlížet do myšlenek lidí nebo dokonce tyto myšlenky ovládat. Tak jistě vypadá sen nejedné zpravodajské služby. Československá Státní bezpečnost se pokusila o jeho naplnění, a to s pomocí psychotroniků.

Když revoluce Fidela Castra začátkem roku 1959 ovládla Kubu, vypadalo to, že vztahy se Spojenými státy a ostrovem se nezhorší. Brzy ale začal nový režim znárodňovat americké podniky a USA začaly připravovat protiakci. K té došlo za vlády Johna F. Kennedyho. Vylodění kubánských emigrantů v Zátoce sviní byl ale debakl a Castro jen posílil. Režim, který vytvořil, vládne Kubě dodnes. Vylodění v roce 1961 je druhým dílem minisérie pořadu Téma Plus s podtitulem Vojenské intervence.

1. sjezd sovětských komunistů počátkem roku 1956 spustil nákazu, kterou se SSSR už nikdy tak zcela nezdařilo vymýtit: touhu satelitních zemí střední Evropy vymanit se z dosavadní sovětské politiky a začít „budovat socialismus“ po svém. Důsledkem byla masivní invaze do Maďarska a sotva odvrácená invaze do Polska.

Psal se červen roku 1941, když nacisté v protektorátu Čechy a Morava spustili jednu ze svých velkých represivních akcí. Na rozdíl od jiných ji však dodnes obestírá závoj tajemna. Jejím cílem totiž byli mágové, lidoví léčitelé a členové nejrůznějších okultních společností. Hlavním vykonavatelem tažení nacistů proti okultní scéně v protektorátu byl příslušník gestapa SS-Oberstürmführer Fritz Kiesewetter.

Kde končí přesvědčování nebo manipulace a začíná vymývání mozku? Dokázali jsme brainwashing rozluštit v minulosti, a dokážeme ho odhalit dnes? O tom, že studená válka byla eldorádem tajných služeb a jejich metod často daleko za hranou ústavnosti, demokratických pravidel i elementární morálky, svědčí temný případ úmrtí Franka Olsona, bakteriologa pracujícího počátkem 50. let pro CIA na tajných projektech, které měly za úkol najít metody „vytěžování mysli“ a jejího ovlivňování.

V březnu 1965 se v německém Spolkovém sněmu rozpoutala bouřlivá diskuze. Za dva měsíce měl svět oslavit 20. výročí konce druhé světové války a podle tehdejšího německého trestního práva by tak mohly být promlčené vraždy spáchané do roku 1945. Političtí představitelé země řešili zásadní otázku. Dají se nacistické zločiny promlčet, anebo Německo přizná odpovědnost za tyto události a bude je chtít potrestat nehledě na čas, který od nich uplynul?

Sametová revoluce v listopadu 1989 přinesla nejen změnu politických poměrů v zemi, ale především návrat svobody. Ta se okamžitě promítla i v regálech knihkupectví, kde se začaly objevovat knihy do té doby zakázaných spisovatelů.