- Podcasty
- Mozaika
Poslechněte si podcast: Jak spolu souvisí udržitelnost, městská zeleň a literatura? Možná víc, než si myslíte
Chtěli byste se v týdnu udržitelnosti podívat, jaká městská zeleň vás obklopuje, jak se o ni město stará a k tomu se dozvědět něco o kulturním nebo i literárním kontextu místa? Pak se můžete vydat na podzimní literární procházky se správci městské zeleně, které organizuje Městská knihovna v Praze. Průvodcem vám na nich bude básník Josef Straka.
Mozaika
Živě moderovaný proud kulturního zpravodajství a publicistiky.
Historik píše na základě důkazů, romanopisec podle možností. Dějiny a fikce podle Mary Chamberlain
O takzvaných ženských dějinách i o vynálezu bakelitu používaného k výrobě rádií s akademičkou a autorkou historických románů Mary Chamberlainovou
Dokážeme se napojit na společné vnímání? Radim Vizváry nahlíží na svět pohledem pierota
Byl to jeho učitel Boris Hybner, který ho nasměroval k tzv. lyrické pantomimě. V rámci ní zkoumá Radim Vizváry sdílenou realitu a charakter člověka očima prosťáčka pierota, imaginací vyděděnce. Po svém hitu Sólo (Thálie za rok 2016) a performanci VIP přichází současný umělecký šéf pražské Laterny magiky a celosvětově uznávaný mim s novým sólovým projektem Mime on the Moon. Veřejnosti se poprvé představí 2. října ve Švandově divadle.
Roztáčíme kola! Automatické mlýny v Pardubicích začínají novou etapu své existence
Víc než 110 let stojí v Pardubicích nad řekou Chrudimkou první z pardubických staveb Josefa Gočára. Monumentální areál Automatických mlýnů, které architekt navrhl pro bratry Winternitzovy, pracovaly do roku 2013, kdy v nich byl ukončen provoz. A dnes, po 10 letech, místo znovu ožívá.
Dům umění – cesta k nové architektuře
Ostravě na cestě k velkoměstu v době první republiky a jejímu nejznámějšímu starostovi Janu Prokešovi je věnován nový seriál Mozaiky. Tématem druhého dílu je Dům umění, jehož výstavu Jan Prokeš inicioval.
Nová radnice – monumentální projekt vzbuzující kontroverze
Prvorepublikový politik, redaktor, milovník i sběratel umění a podporovatel stavby moderní architekty a také nejznámější ostravský starosta Jan Prokeš doposud zůstával mimo zájem historiků i veřejnosti. Mozaika mu věnuje nový seriál, a stejně tak Ostravě na její cestě k velkoměstu. V první díle se zaměříme na Novou radnici, kterou se podařilo Janu Prokešovi prosadit navzdory politické opozici.
Sjezd moravských bibliofilů v Ostravě v době první republiky
Prvorepublikový starosta Ostravy Jan Prokeš miloval výtvarné umění, divadlo, rád četl a podporoval rozmach bibliofilství. A právě bibliofilství je věnován třetí díl seriálu inspirovaném monografií o Janu Prokešovi. Zavítáme do Domu umění Otravy, kde se konal 4. sjezd moravských bibliofilů.
Kuboexpresionistické krematorium jako nové duchovní centrum
Kuboexpresionistické krematorium v centru městského hřbitova Ostravy představovalo pokus vytvořit nové duchovní centrum moderní republikánské společnosti. To je téma šestého a závěrečného dílu seriálu věnovaného prvorepublikovému starostovi Ostravy Janu Prokešovi a Ostravě na její cestě k velkoměstu.
Hornický dům a palác Moravskoostravské spořitelny
Hornický dům a palác Moravskoostravské spořitelny jako dva příklady prvorepublikových reprezentativních budov Ostravy, které měly poukázat na architektonickou i urbanistickou vyspělost města. To je téma pátého dílu seriálu věnovaného prvorepublikovému a také nejznámějšímu starostovi Ostravy Janu Prokešovi a Ostravě na její cestě k velkoměstu.
„Prokešovec“ jako sociální bydlení
Prvorepublikový politik, redaktor, milovník a sběratel umění a podporovatel stavby moderní architekty a také nejznámější ostravský starosta Jan Prokeš usiloval o zlepšení životní úrovně obyvatel Ostravy. Čtvrtý díl seriálu o této osobnosti a Ostravě na cestě k velkoměstu je věnován projektu sociálního bydlení, objektu zvanému „Prokešovec“.
Film Hadí plyn nastavuje zrcadlo evropskému kolonialismu i migrační krizi
Etablovaný divadelní režisér David Jařab přichází po třinácti letech s novým filmem. Jmenuje se Hadí plyn a v jeho pozadí stojí novela Josepha Conrada Srdce temnoty. „Román mě oslovil svou nejednoznačností. Není jednoduché ho uchopit, ale zároveň se dokáže naformátovat do jiného času,“ vysvětluje. V roce 2011 knihu adaptoval pro divadlo, ale měl pocit, že s tématem ještě není hotov. Proto teď vypouští Hadí plyn.