Jak moc společnost ovlivňují předsudky? Jak přesně vznikají? Jaký mají dopad na konkrétního jedince a jeho duševní zdraví? Máme všichni nějaké předsudky? A jak se jich zbavit? Odpovědi hledáme v nové epizodě. 

Sylvie Graf, psycholožka a vedoucí Brněnské laboratoře meziskupinových procesů, Psychologický ústav AV ČR

Monika Mihaličková, psycholožka, Brněnská laboratoř meziskupinových procesů, Psychologický ústav AV ČR

Střevo jako druhý mozek. Věta, která v posledních letech zaznívá velmi často. Střevní mikrobiom totiž zásadním způsobem ovlivňuje lidský organismus a vědci zkoumají jeho vliv na fyzické i psychické zdraví. Jak mikroorganismy v našich střevech souvisí například s depresí, poruchami příjmu potravy nebo kvalitou spánku? Má smysl užívat probiotika? Co jíst, abychom se dobře starali o náš mikrobiom? A co jsou pouze reklamní triky, které vlnu zájmu o mikrobiom zneužívají pro komerční účely? Odpovídáme v nové epizodě.

Host: Radka Roubalová, výzkumná pracovnice, Laboratoř buněčné a molekulární imunologie, Mikrobiologický ústav AV ČR

Lidé patřící k sexuálním menšinám
jsou více ohroženi duševní problémy i sebevražednými myšlenkami. Potvrdila to i rozsáhlá studie Národního ústavu duševního zdraví. Její hlavní autor Michal Pitoňák v podcastu mluví o tom, čemu queer lidé ve společnosti čelí a jak to dopadá na jejich psychické zdraví. Jak dlouhá a komplikovaná je cesta ke coming outu? Jak člověka ovlivňuje menšinový stres? A jaký efekt na duševní zdraví
má manželství pro všechny v zemích, kde bylo schváleno? Poslechněte si v nové epizodě.

Host: Michal Pitoňák, výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví a spoluzakladatel Queer Geography

Osvojování mateřského jazyka probíhá už v děloze matky.
S jakou jazykovou výbavou přicházíme na svět? Jak se mateřština projevuje v pláči miminek? Jakým způsobem děti postupují, když se učí jazyk? A čím se od nich můžou inspirovat dospělí, když se chtějí dobře naučit cizí jazyk? Poslechněte si v nové epizodě.

Host: Kateřina Chládková, psycholingvistka, vedoucí skupiny
SPEAKin lab, Psychologický ústav AV ČR a Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK

Násilí je možné zastavit. Heslo, kterým se řídí klinická
psycholožka Barbora Jakobsen. Věnuje se prevenci násilného chování v blízkých vztazích. Působí v Norsku a ve své praxi pracuje s oběťmi násilí, ale i s těmi, kteří se ho dopouštějí. Násilí se objevuje už v prvních vztazích
velmi mladých lidí. Nemusí mít jen fyzickou podobu, ale taky psychickou. Jak ho rozpoznat? A jak o něm ve společnosti mluvit? Co se odehrává v duši dítěte, které je svědkem násilí v rodině? A jak zabránit tomu, aby se takové chování předávalo z generace na generaci? Odpovědi hledáme v nové epizodě.

Host: Barbora Jakobsen, klinická psycholožka, organizace
Alternativa násilí

Každý den si v České republice vezmou život přibližně
tři lidé. Sebevraždám je přitom možné předcházet. Jakých varovných signálů bychom si měli všímat u lidí ve svém okolí? Jak extrémně citlivé téma otevřít v rozhovoru
s někým blízkým? A kdo je sebevraždou nejvíce ohrožen? V rozhovoru mluvíme o prevenci sebevražd, o příkladech dobré praxe ze zahraničí i tom, jak o problematice informovat v médiích.

Host: Roksana Táborská, psycholožka, Národní ústav duševního
zdraví

Dezinformace jsou všude kolem nás. Kdo je vůči nim více zranitelný? V jakých situacích podléhají i ti odolnější? A jak postupovat, když nepravdivým zprávám a konspiračním teoriím propadne někdo blízký? V epizodě se zaměříme
i na budoucí hrozby nebo na to, jak posilovat svoji imunitu proti dezinformacím.
Host: Nikola Hořejš, psycholog a analytik
STEM, programový ředitel Nadace BLÍŽKSOBĚ

Lidé se schizofrenií můžou vidět a slyšet věci, které nejsou skutečné. Postupně ztrácí kontakt s realitou. Jde o jedno z nejvážnějších onemocnění ze skupiny psychotických poruch. Kolik toho o schizofrenii ví současná věda? Jak se dá předcházet návratu onemocnění? O výzkumu, možnostech i limitech léčby mluví v podcastu Filip Španiel z Národního ústavu duševního zdraví.

Psychické problémy u dětí a mladistvých jsou čím dál častější. U
školáků se objevují deprese, úzkosti nebo sebepoškozování. Jak rozpoznat problém ve školním kolektivu? Co můžou školy pro duševní pohodu svých žáků dělat?  A jak rozvoji psychických potíží předcházet? V této epizodě se zaměříme na preventivní programy a wellbeing ve školách. Proč je důležité, aby se děti i učitelé ve škole cítili dobře, vysvětluje předsedkyně organizace
Society for All Lenka Felcmanová.