Střevo jako druhý mozek. Věta, která v posledních letech zaznívá velmi často. Střevní mikrobiom totiž zásadním způsobem ovlivňuje lidský organismus a vědci zkoumají jeho vliv na fyzické i psychické zdraví. Jak mikroorganismy v našich střevech souvisí například s depresí, poruchami příjmu potravy nebo kvalitou spánku? Má smysl užívat probiotika? Co jíst, abychom se dobře starali o náš mikrobiom? A co jsou pouze reklamní triky, které vlnu zájmu o mikrobiom zneužívají pro komerční účely? Odpovídáme v nové epizodě.

Host: Radka Roubalová, výzkumná pracovnice, Laboratoř buněčné a molekulární imunologie, Mikrobiologický ústav AV ČR

Lidé patřící k sexuálním menšinám
jsou více ohroženi duševní problémy i sebevražednými myšlenkami. Potvrdila to i rozsáhlá studie Národního ústavu duševního zdraví. Její hlavní autor Michal Pitoňák v podcastu mluví o tom, čemu queer lidé ve společnosti čelí a jak to dopadá na jejich psychické zdraví. Jak dlouhá a komplikovaná je cesta ke coming outu? Jak člověka ovlivňuje menšinový stres? A jaký efekt na duševní zdraví
má manželství pro všechny v zemích, kde bylo schváleno? Poslechněte si v nové epizodě.

Host: Michal Pitoňák, výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví a spoluzakladatel Queer Geography

Osvojování mateřského jazyka probíhá už v děloze matky.
S jakou jazykovou výbavou přicházíme na svět? Jak se mateřština projevuje v pláči miminek? Jakým způsobem děti postupují, když se učí jazyk? A čím se od nich můžou inspirovat dospělí, když se chtějí dobře naučit cizí jazyk? Poslechněte si v nové epizodě.

Host: Kateřina Chládková, psycholingvistka, vedoucí skupiny
SPEAKin lab, Psychologický ústav AV ČR a Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK

Násilí je možné zastavit. Heslo, kterým se řídí klinická
psycholožka Barbora Jakobsen. Věnuje se prevenci násilného chování v blízkých vztazích. Působí v Norsku a ve své praxi pracuje s oběťmi násilí, ale i s těmi, kteří se ho dopouštějí. Násilí se objevuje už v prvních vztazích
velmi mladých lidí. Nemusí mít jen fyzickou podobu, ale taky psychickou. Jak ho rozpoznat? A jak o něm ve společnosti mluvit? Co se odehrává v duši dítěte, které je svědkem násilí v rodině? A jak zabránit tomu, aby se takové chování předávalo z generace na generaci? Odpovědi hledáme v nové epizodě.

Host: Barbora Jakobsen, klinická psycholožka, organizace
Alternativa násilí

Každý den si v České republice vezmou život přibližně
tři lidé. Sebevraždám je přitom možné předcházet. Jakých varovných signálů bychom si měli všímat u lidí ve svém okolí? Jak extrémně citlivé téma otevřít v rozhovoru
s někým blízkým? A kdo je sebevraždou nejvíce ohrožen? V rozhovoru mluvíme o prevenci sebevražd, o příkladech dobré praxe ze zahraničí i tom, jak o problematice informovat v médiích.

Host: Roksana Táborská, psycholožka, Národní ústav duševního
zdraví

Dezinformace jsou všude kolem nás. Kdo je vůči nim více zranitelný? V jakých situacích podléhají i ti odolnější? A jak postupovat, když nepravdivým zprávám a konspiračním teoriím propadne někdo blízký? V epizodě se zaměříme
i na budoucí hrozby nebo na to, jak posilovat svoji imunitu proti dezinformacím.
Host: Nikola Hořejš, psycholog a analytik
STEM, programový ředitel Nadace BLÍŽKSOBĚ

Lidé se schizofrenií můžou vidět a slyšet věci, které nejsou skutečné. Postupně ztrácí kontakt s realitou. Jde o jedno z nejvážnějších onemocnění ze skupiny psychotických poruch. Kolik toho o schizofrenii ví současná věda? Jak se dá předcházet návratu onemocnění? O výzkumu, možnostech i limitech léčby mluví v podcastu Filip Španiel z Národního ústavu duševního zdraví.

Psychické problémy u dětí a mladistvých jsou čím dál častější. U
školáků se objevují deprese, úzkosti nebo sebepoškozování. Jak rozpoznat problém ve školním kolektivu? Co můžou školy pro duševní pohodu svých žáků dělat?  A jak rozvoji psychických potíží předcházet? V této epizodě se zaměříme na preventivní programy a wellbeing ve školách. Proč je důležité, aby se děti i učitelé ve škole cítili dobře, vysvětluje předsedkyně organizace
Society for All Lenka Felcmanová.

Výzkum ayahuascy v srdci amazonského pralesa. O poslední
výpravě do Peru mluví v novém dílu podcastu psychiatr Tomáš Páleníček. Ayahuascu užívají domorodé kmeny při rituálech po tisíce let.  České vědce zajímá možné využití psychoaktivní
látky například pro léčbu depresí. Jak působí ayahuasca na lidský mozek? Co všechno může člověk prožít? Dá se uvažovat o využití ayahuascy i v prostředí západní medicíny? Řeč byla i o dalších psychedelických látkách jako je psilocybin nebo ketamin. Jak se jejich účinek liší od klasických antidepresiv? Pro koho je/není taková terapie vhodná? Výzkum psychedelik v oblasti péče o duševní zdraví je tématem nové epizody.

Host: Tomáš Páleníček, psychiatr, vedoucí Centra
pro výzkum psychedelik v NÚDZ a klinika Psyon

Má to být nejkrásnější období v životě, přesto se řada
žen s příchodem mateřství potýká s psychickými problémy. Po porodu se můžou objevit například úzkosti nebo deprese. Na vině je celá řada faktorů. Nedostatek spánku, hormony, nová životní role, problémy s kojením i necitlivé chování okolí. Podle autorů projektu Perinatal nevyhledá odbornou pomoc 75 % žen. Přitom včasná intervence může maminkám poskytnout rychlou úlevu. Duševní pohoda je důležitá pro ženu samotnou i její dítě. Jak poznat problém včas? Kde hledat pomoc? A jak by se k čerstvým maminkám (ne)měli chovat blízcí? Na duševní zdraví v perinatálním období se zaměříme v této epizodě.

Hosté:

Lucie Kočová, vedoucí pražského centra, Úsměv mámy

Antonín Šebela, psychiatr v Národním ústavu duševního
zdraví a garant projektu Perinatal.cz