Donald Trump zkracuje padesátidenní ultimátum pro ukončení války na 8. srpna. „Administrativa prezidenta Trumpa vydala pokyny k přípravě patřičných legislativních opatření a zákon – který by měl zahrnovat sekundární sankce, je připraven k tomu, aby byl schválen,“ potvrzuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Donald Trump ohlásil nová cla, začnou platit 7. srpna. „Je to nepřímý tlak na některé státy, které kupují ruské suroviny, především ruskou ropu,“ vysvětluje analytik.

Prezident USA požádal o dohodu o ukončení války na Ukrajině do 50 dní. Pokud ho Putin neposlechne, hrozí uvalením tzv. sekundárních cel na Rusko ve výši 100 procent. „Dostáváme se k dvoukolejnému řešení. Nátlak nebude vyvíjen jenom na Ukrajinu, ale i na Rusko. To je politika, která proti ruskému impériu dlouhodobě jako jediná platila,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Co očekávat od změn v ukrajinské vládě? A jak bude vypadat bezpečnostního partnerství Islandu a EU?

Americký prezident přiostřuje v rétorice vůči Kremlu a revidoval rozhodnutí o zastavení dodávek obranných zbraní Ukrajině. Podporu mezi republikány získává i návrh sankcí proti státům, které obchodují s ruskou ropou a plynem. „Vypadá to, že prezident Trump začíná chápat, že prezident Putin s ním hraje hru na oddalování, na co největší zisk časového prostoru pro to, aby pokračoval ve své letní ofenzivě,“ říká analytik Vlastislav Bříza. Jak se změní systém dodávek na Ukrajinu?

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že dnes bude po telefonu mluvit s prezidentem Zelenským a že rozhovor s Putinem ho zklamal. „Donald Trump je známý tím, že chce výsledky svého snažení hned. A toto trvá i z jeho úhlu pohledu velmi dlouho. Problém je, že prezident Trump v tuto chvíli pořád aplikuje vůči Ruské federaci spíše taktiku pobídek, zatímco vůči Ukrajině taktiku nátlaku. A to očividně neplatí,“ konstatuje Vlastislav Bříza.

V minulém týdnu proběhl summit Severoatlantické aliance. Hlavním tématem byla pomoc Ukrajině, zvyšování výdajů na obranu nebo článek 5. Mezi účastníky summitu byl americký prezident Trump a ukrajinský prezident Zelenskyj. „Poprvé od roku 2008 v závěrečné deklaraci summitu NATO nebylo zmíněno, že se Ukrajina stane do budoucna členem NATO, což ji velmi zklamalo. Ta symbolika je důležitá. Obzvláště když váš národ vede tři a čtvrt roku krvavou válku,“ podotýká Vlastislav Bříza.

Už týden útočí Izrael na cíle v Íránu. Írán útoky opětuje. Může teď Izrael vojensky zlomit íránský režim sám? „To není jeho hlavním cílem. Hlavním cílem této izraelské operace Vzpínající se lev je zničit nebo eliminovat na dlouhé roky íránský jaderný program. Útoky Izraele jsou vedeny nejenom na jaderná zařízení, ale zároveň na vývojová centra, továrny, sklady a odpalové rampy balistických raket,“ přibližuje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Klíčová událost z noci na pátek: Izrael zahájil preventivní útok na Írán. V Teheránu se podle agentury AP ozývaly exploze. To vše krátce poté, co rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii poprvé za posledních 20 let konstatovala, že Írán neplní své závazky v oblasti nešíření jaderných zbraní. „Útok nebyl bleskem z čistého nebe. Izrael několik let jasně říká, že nemůže dopustit, aby Írán vyvinul jadernou zbraň,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Zdánlivě nerozlučná dvojice, americký prezident Trump a podnikatel Elon Musk, se rozhádala. Jejich rozkol částečně zastínil důležité setkání – nového německého kancléře Fridricha Merze poprvé v Bílém domě přijal americký prezident Trump. Setkání obou politiků následovalo pár dní po telefonátu Trumpa s Putinem. Telefonát se uskutečnil po mimořádné ukrajinské akci zvané Pavučina. Podle Ukrajiny útok zasáhl třetinu ruského strategického letectva.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Německo. Kancléř Friedrich Merz dál nevylučuje, že by Německo mohlo Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. „Byl bych opatrný. Merz před volbami deklaroval, že by tyto zbraňové systémy Ukrajině dodal. Následně rétoricky změnil své závěry. Důvody jsou nasnadě: vládne v koalici s SPD, která střely na Ukrajinu odmítá dodat. Druhý důvod je, že Německo nemá bezedné zásoby. Naskladnit je není jednoduché,“ říká Bříza.