- Podcasty
- Glosa Plus
Poslechněte si podcast: Ivan Hoffman: Smlouvy s čerty
Smlouvání s čertem má předlouhou tradici, takže je s ním obecná zkušenost, předávaná z generace na generaci v lidových příslovích. To zcela zásadní zní: „Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění.“ Čert již v průběhu dějin nabízel pestré portfolio nadstandardních benefitů, aby se nakonec za projevenou důvěru vždy odvděčil člověku stejně, totiž peklem.
Glosa Plus
Známé osobnosti glosují současné dění.
Ivan Hoffman: Konec známkování
Ministerstvo školství se chystá plošně zrušit známkování žáků prvních až třetích tříd. Stresem ze známek by už měli trpět pouze malí nešťastníci ve školním roce 2025/26, pak už známky nahradí kriteriální hodnocení.
Iva Pekárková: Straky, nebo vrabci?
Každé ráno kolem páté hodiny přiletí na naši římsu straka a začne skřehotat. Šíleně nahlas. Kde se v tak elegantním hrdélku ty decibely berou, to vážně netuším. Můj skoromanžel ji pokaždé uplatí dvěma nebo třemi buráky a straka zmlkne.
Ondřej Neff: Zamotaná záležitost
Dneska to budu mít takové celé zamotané. Je to tím, že jde o něco, v čem se moc nevyznám. Tak na jedné straně kde kdo diskutuje o něčem, co u nás není, totiž o cenzuře. Na druhé straně se skoro nemluví o něčem, o čem jsem si jist, že je, totiž cílené a profesionálně konané zásahy do veřejného mínění ze strany cizí mocnosti.
Eva Turnová: Zvukovka s Johnem Calem
Prvního března měl v Divadle Archa koncert zakládající člen kapely The Velvet Underground John Cale. Pro mě nejsympatičtější osoba z „Velvetů“.
Karel Hvížďala: Co všechno nám našeptává rozum
„Podle mě je nesmysl bát se jakkoli vysoké umělé inteligence – bez pudů bude vždy neutrální. To pudy nás tlačí k tomu, abychom s inteligencí něco dělali, primárně přežili a rozmnožili se... A pudy jsou atributem pouze živých organismů, které jsou produktem evoluce. Umělá inteligence nikdy nebude mít důvod či motivaci udělat lidem cokoli špatného. V podstatě, udělat cokoli sama ze své vůle, nezávislé na tvůrcích – žádnou vůli totiž nemá.“
Eva Turnová: Svátek žen
Ke státním svátkům mám spíše ambivalentní vztah. Většina z nich má pro mě už od dětství jakýsi punc nezáživné formálnosti, který může ozvláštnit jedině nějaký silný osobní prožitek. Například První máj pro mě bude mít navždy vůni žitné pálenky zabudované do mávátka, které si dva manifestanti podávali přese mě tak dlouho, až mě přiotrávili alkoholem. Na Den osvobození jsem se zase naučila mluvit břichem.
Kristina Žantovská: Jako staří Řekové
Zjednodušeně řečeno jde o spor, zda politika do sportu patří, či ne. V ideálním světě by nepatřila, ale takový neexistuje. Mají sportovci z Ruska a z Běloruska, které imperiální válku na Ukrajině podporuje, startovat na letní olympiádě v Paříži? A pokud je olympijský výbor z her nevyloučí, mají ji sportovci z jiných zemí bojkotovat?
Ivan Hoffman: Jak nakládat s vládami
V minulosti se při výchově nezvedené mládeže s nadsázkou říkávalo: „Škoda každé rány, která padne vedle!“ Takovýto přístup budiž uplatňován ve vztahu k vládám, chceme-li od nich způsobné chování a nějaké výsledky.
Iva Pekárková: Proč ty kytky nedodržují předepsané rozestupy?
Každé jaro, jakmile v parku v naší ulici vylezou narcisy, vyleze i jedna sousedka se zahradnickými rukavicemi, rýčkem a rozhořčeným výrazem. Pak celé hodiny popolézá po trávníku mezi kytkami, rozpaženýma rukama si cosi přeměřuje, některé kytky vyrývá a přesazuje jinam. Tváří se přísně a cosi si u toho brumlá. Skoro to vypadá, že ty krásné žluté květy peskuje.
Ondřej Neff: Příliš zdatná komunikace
Letmo jsem si všiml zmínky, že týdeník Respekt měl besedu nebo snad tiskovku s dětmi a že ty děti byly výborné a skvěle komunikovaly. Jen mě ta zmínka pošťouchla, abych si oživil svůj trvalý pocit, že dnešní děti jsou výborné a skvěle komunikující. Kdybych měl vyjmenovat, co všechno se změnilo za poslední dekády k lepšímu, tak zrovna tohle by patřilo do první desítky mých preferencí.