4. květen 2022

Poslechněte si podcast: Ivan Hoffman: Rosnička

Žalovat nebudu, ale nahlásit to musím: V našem jezírku se objevila rosnička. Naposledy nás tato sličná žabka navštívila před pětadvaceti lety. Bylo to 4. července, kdy na nás hleděla do kuchyně nalepená na skleněné výplni dveří. Den na to nám na Moravě začalo pršet a lilo bez přestání čtyři dny.

02:30

Glosa Plus

Vydává: Český rozhlas

Známé osobnosti glosují současné dění.

Web

Včera 03:43

Ivan Binar: Holátko

Zjara se vrátili z kdovíjakých toulek a znovuobjevili svoje staré, opuštěné hnízdo na hrušni, která hrušky neplodí, jenom vykvete a dost. Je to okrasná městská hrušeň, hrušky jsou tu nežádoucí, padaly by chodcům na hlavy a na zaparkovaná auta. Hnízdo je rozdrbanější než loni, když z něj vyvedli dvě zdatná mláďata.

Před dvěma dny 03:11

Ivan Hoffman: Spolupracovat, nebo soutěžit?

Asi je domýšlivé věřit, že zrovna naše doba dá odpověď na věčnou otázku, zda člověk za své přežití vděčí spolupráci, anebo soutěži. Jsme ovšem v pokušení si to myslet: Kvůli hrozbě klimatické krize způsobené bezohledným drancováním přírody. Kvůli válečným konfliktům a obchodním válkám, vedeným pro peníze.

Před třemi dny 03:03

Iva Pekárková: Je to daleko?

„Je Austrálie daleko od Evropy, anebo je Evropa daleko od Austrálie?“ Tahle otázka mě napadla krátce nato, co jsem, poněkud zničená, vylezla v Sydney z letadla po skoro třicetihodinovém cestování.

Před čtyřmi dny 03:23

Ondřej Neff: V nouzi poznáš…

Paní Honsová se minulý týden pořádně sekla. Strašila, že přijdou bouřky a spadne až 50 milimetrů a ony přišly bouřky a u nás ve Zvoli spadlo 125 milimetrů. Hned dodám, protože vím, jak lidé chápou fór, když není na první pohled zřejmé, že je to fór, paní Honsová právem strašila, takže se nesekla, jenomže výsledek byl ještě drsnější, než předvídala.

Před týdnem 03:48

Eva Turnová: Mystérium zrození

Vyrazila jsem do Divadla Kampa na představení „Mystérium zrození“ zinscenované podle románu chilsko-francouzského spisovatele, mystika a filozofa Alejandra Jodorowského „Kdeže ptáček nejlíp pěje“. Kniha, která rozvíjí příběhy několika generací autorových židovských předků, mě při čtení úplně uhranula.

Před týdnem 03:34

Kristina Žantovská: Jednadevadesátka

Byla to jízda! V obou směrech toho významu, jakože se fakt jelo, s námahou, ale jelo, a pak že to mělo grády, tedy pořádnou nálož. Nebylo třeba žádné exotiky, stačila noční tramvaj čísla jednadevadesát, která sbírá každého, kdo nechtěl nebo chtěl prošvihnout metro.

Před týdnem 02:42

Ivan Hoffman: Land art

Mám rád tu chvíli, když z pozemku odjede bagr, který shrnul na hromadu ornici. A když už tatrovky navezly z lomu kameny na zídky, štípanou kamennou dlažbu a ze štěrkovny makadam a potěrák. To je ta chvíle, kdy už nepotřebuji nikoho, kdy už si všechno udělám sám.

Před týdnem 03:32

Iva Pekárková: Kuře od popelnic a bezzubý strejda

Oba stáli u lavičky v takovém útulném prostoru pod schody do radnice. Jeden člověk a jeden pták. Zalití slunečními paprsky, které sem pronikaly prořídlými listy v koruně platanu. Platany nejsou v Sydney původní, ale v posledních desetiletích je tu vysazují všude. Dobře snášejí drsné podmínky velkoměsta, v létě poskytují stín, v zimě shazují listy a dovolí slunci, aby Sydneyčany ohřálo.

Před týdnem 03:20

Ondřej Neff: O jednom žvástu

Nedávno jsme vzpomínali 80. výročí – řeknu to bez obalu – vykonání ortelu nad bestií zvanou Reinhard Heydrich, a pak všeho, co následovalo. Bylo toho možná až příliš a třeba si i teď říkáte, co s tím otravuju, máme jiné starosti. Chci se ale pozastavit nad drobností, která mi vplula pod oči snad v poště, snad na sociálních sítích.

Před 2 týdny 02:24

Eva Turnová: Na poště

Mít očekávání je velmi ošemetná věc. Vždycky, když očekávám, že něco dopadne tak, jak bych chtěla, stane se většinou pravý opak, protože mi na tom záleží. Pokud mi ale nevadí, že se moje představa nenaplní, stane se přesně to, co jsem si přála. Taková škola hrou.