- Podcasty
- Když vypráví nápověda
Poslechněte si podcast: Irena Fuchsová: Nepřítel číslo jedna prochází osobním peklem
V Činoherním klubu jsem většinou poslední, kdo se dozví věci, které potkávají každého z nás. Je to proto, že jsem v divadle jenom na zkouškách, a tyto „věci patřící k životu“ - klidně jim můžeme říkat i drby - se většinou probírají večer, při představení.
Když vypráví nápověda
Spisovatelka, publicistka a nápověda pražského Činoherního klubu, Irena Fuchsová, čte své povídky a fejetony ze života a o životě.
Irena Fuchsová: Nejdřív psa, potom dítě
V poslední době se s tím setkávám často. Nejdřív psa – potom dítě. Nejenom v rozhovorech s českými celebritami, ale i ve svém okolí nebo v okolí mých přátel a známých. Nevzpomínám si, že bych něco takového slyšela v mládí. My jsme prostě měli děti.
Irena Fuchsová: Jak si mě kluci vyzkoušeli
Dneska mají svátek nejenom všichni Josefové, ale i Josefy! A tak vám všem, kterých se tento svátek týká, přeju, ať se vám splní všechno, co si přejete, ale protože Josefů je v naší populaci přece jenom hodně, bude dnešní vypravování patřit nejenom jim, ale všem mužům!
Irena Fuchsová: Nebeské blaho
Zima nás pořád ještě neopouští. Ano, někdy to sice vypadá, že už nám dala vale, ale druhý den musíme opět vytáhnout zimní bundy. Tak jsem se rozhodla, že vám dneska budu vypravovat o nebeském blahu. A jakou má nebeské blaho spojitost se zimou? To hned uslyšíte…
Irena Fuchsová: Už mě zase diskriminují
Když mi bylo pětadvacet, byla jsem poslední ze třídy, kdo ještě neměl dítě. Za pár měsíců jsem černou ovcí přestala být. Bylo mi jedno, co si tehdy kdo myslel, nebo mi říkal, a přiznám se, že mi ani teď nevadí, že jsem diskriminovaná podruhé.
Irena Fuchsová: Repeťák
Žena pracuje systematicky, bez zbytečných kudrlinek, protože ví, že čím dřív udělá všechno, co má v plánu udělat, tím dřív se dopracuje k vytoužené chvíli, kterou bude mít jenom pro sebe, a kterou si po letech praxe dokáže bravurně uchránit a do mrtě užít.
Irena Fuchsová: Tulení se
„Irenko, vy se ale umíte tulit,“ napsala mi na facebook kamarádka Lída, když tam uviděla moji fotku s kolegou z Činoherního klubu, Vasilem Fridrichem. „V Činoheráku se k sobě tulíme všichni,“ odpověděla jsem jí. „V každém divadle se k sobě všichni tulí.“
Irena Fuchsová: Nech to na mně!
Řekněte mi, kdy vám naposledy někdo řekl, nech to na mně! Vzpomenete si? Já ne. A přitom je to tak normální! Obyčejné! Starostí zbavující! Osvobozující! Nech to na mně!
Irena Fuchsová: Na to seš stará
Dneska vám budu vypravovat o tom, jak bychom neměli nikdy nic vzdávat. Nikdy. Svůj příběh mi vypravovala jedna moje známá a já vám ho teď převyprávím.
Irena Fuchsová: Když se ještě psaly dopisy
Bylo mi devatenáct a byla jsem strašně zamilovaná. Mému zamilování předcházel inzerát, který mi vyšel v červenci 1969 v Mladém světě. Protože jsem chtěla, aby mě stál co nejméně, byl velice stručný. „Spisovatelka hledá Zn. Přítele.“
Irena Fuchsová: Předvánoční romance
Moji milí, od Vánoc ještě tolik času neuběhlo, tak si na ně pojďme trochu vzpomenout, ano?