- Podcasty
- Když vypráví nápověda
Poslechněte si podcast: Irena Fuchsová: Kniha dobře zakletá
Před dvanácti lety, v červnu 2010, mi vyšla kniha plná fejetonů, KDYŽ SE ŘEKNE FUCHSOVINY, a já si ji vzala na chalupu. Večer jsem si šla lehnout a prohlížela jsem si obálku. Má pro mě zvláštní kouzlo.
Když vypráví nápověda
Spisovatelka, publicistka a nápověda pražského Činoherního klubu, Irena Fuchsová, čte své povídky a fejetony ze života a o životě.
Irena Fuchsová: Jak si mě kluci vyzkoušeli
Dneska mají svátek nejenom všichni Josefové, ale i Josefy! A tak vám všem, kterých se tento svátek týká, přeju, ať se vám splní všechno, co si přejete, ale protože Josefů je v naší populaci přece jenom hodně, bude dnešní vypravování patřit nejenom jim, ale všem mužům!
Irena Fuchsová: Nebeské blaho
Zima nás pořád ještě neopouští. Ano, někdy to sice vypadá, že už nám dala vale, ale druhý den musíme opět vytáhnout zimní bundy. Tak jsem se rozhodla, že vám dneska budu vypravovat o nebeském blahu. A jakou má nebeské blaho spojitost se zimou? To hned uslyšíte…
Irena Fuchsová: Už mě zase diskriminují
Když mi bylo pětadvacet, byla jsem poslední ze třídy, kdo ještě neměl dítě. Za pár měsíců jsem černou ovcí přestala být. Bylo mi jedno, co si tehdy kdo myslel, nebo mi říkal, a přiznám se, že mi ani teď nevadí, že jsem diskriminovaná podruhé.
Irena Fuchsová: Repeťák
Žena pracuje systematicky, bez zbytečných kudrlinek, protože ví, že čím dřív udělá všechno, co má v plánu udělat, tím dřív se dopracuje k vytoužené chvíli, kterou bude mít jenom pro sebe, a kterou si po letech praxe dokáže bravurně uchránit a do mrtě užít.
Irena Fuchsová: Tulení se
„Irenko, vy se ale umíte tulit,“ napsala mi na facebook kamarádka Lída, když tam uviděla moji fotku s kolegou z Činoherního klubu, Vasilem Fridrichem. „V Činoheráku se k sobě tulíme všichni,“ odpověděla jsem jí. „V každém divadle se k sobě všichni tulí.“
Irena Fuchsová: Nech to na mně!
Řekněte mi, kdy vám naposledy někdo řekl, nech to na mně! Vzpomenete si? Já ne. A přitom je to tak normální! Obyčejné! Starostí zbavující! Osvobozující! Nech to na mně!
Irena Fuchsová: Na to seš stará
Dneska vám budu vypravovat o tom, jak bychom neměli nikdy nic vzdávat. Nikdy. Svůj příběh mi vypravovala jedna moje známá a já vám ho teď převyprávím.
Irena Fuchsová: Když se ještě psaly dopisy
Bylo mi devatenáct a byla jsem strašně zamilovaná. Mému zamilování předcházel inzerát, který mi vyšel v červenci 1969 v Mladém světě. Protože jsem chtěla, aby mě stál co nejméně, byl velice stručný. „Spisovatelka hledá Zn. Přítele.“
Irena Fuchsová: Předvánoční romance
Moji milí, od Vánoc ještě tolik času neuběhlo, tak si na ně pojďme trochu vzpomenout, ano?
Irena Fuchsová: Jaké si to uděláš, takové to máš
Když jsem se včera kolem osmé hodiny vracela s naším Baxíkem z ranního venčení, zastavil mě u domu hodně mladý muž - možná bych i mohla napsat, chlapec. Byl takový... zoufalý. Když na mě promluvil, uvědomila jsem si, že ho znám, že bydlí někde v okolí.