Česko zasáhla první letošní vlna veder, která opět přitáhla pozornost ke klimatické změně. Zároveň ale stále častěji zaznívá, že si budeme muset vybrat – buďto dekarbonizaci a klimatická opatření, nebo investice do obrany. „Jako občanovi mi obrana dává smysl. Ovšem pokud mluvíme o odolnosti našeho kontinentu, tak bez ochrany klimatu to nepůjde,“ podotýká ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociální a environmentální psycholog.

Představitelé zemí Severoatlantické aliance chtějí na summitu v nizozemském Haagu přijít s výrazným zvýšením výdajů na obranu a demonstrovat jednotu vůči Rusku. „Na tom panuje shoda, jsou ale výrazné rozdíly v tom, jak velkou hrozbu Rusko představuje. To se ukazuje i na počínajících sporech ohledně výše obranných výdajů,“ podotýká bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

Slovenský premiér Robert Fico ztratil jistotu, že může změnit ústavu tak, aby slovenské právo získalo v kulturních a hodnotových otázkách přednost před právem mezinárodním či evropským. O návrhu, který má být „hrází proti progresivismu“, se bude hlasovat až v září, protože nyní pro něj není dostatečná podpora. Pro změnu ústavy má Fico dva důvody, soudí v Interview Plus právník Tomáš Němeček.

Spojenými státy otřásají nepokoje a prezident Donald Trump vyvolává tím, jak proti nim zasahuje, obavy z toho, že se snaží uzurpovat moc. „Nacházíme se v měkkém autoritářském režimu. Je zcela jasné, že Trump je autoritář. Nepřijímá a nechápe, proč by měla být výkonná moc, jeho moc, nějak omezena. Snaží se vyvolat odpor, aby mohl použít sílu a měl k tomu, alespoň v očích svých příznivců, legitimní důvod,“ míní nizozemský politolog Cas Mudde z Georgijské univerzity.

Odboráři chtějí, aby vláda začala jednat o zvýšení platů státních zaměstnanců v příštím roce o devět až deset procent v tarifní složce. „Nechceme řešit otázky platů v předvolebním boji, chceme uzavřít vyjednávání nejpozději do půli srpna. Ale vláda v podstatě nereaguje,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Platy učitelů v poměru k průměrné mzdě v české ekonomice se za poslední roky výrazně propadly. Zatímco v roce 2021 byly na 125 procentech průměru, loni už jen na 109 procent. „Sešup je podobně rychlý jako nárůst po roce 2017, kdy jsme se dostali téměř na průměr Evropské unie,“ konstatuje pro Český rozhlas Plus odborník na vzdělávání a ekonom Daniel Münich, výkonný ředitel think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Spojené království by podle ministryně financí Rachel Reevesové mohlo pomoci Izraeli v konfliktu s Iránem. Před pár dny vláda v Londýně nařídila vyslat na Blízký východ další stíhačky, ty ale mají sloužit na ochranu britských základen. „Kabinet považuje tu situaci za velice vážnou, za nevyhlášenou válku. V této situaci uvaluje i určité embargo na to, co zveřejní,“ uvádí novinář Ivan Kytka.

Za východní hranicí Evropské unie se už více než tři roky bojuje. Mírové ukončení války na Ukrajině není v dohledu. Podle evropského komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse představuje Rusko vojenskou hrozbu pro Evropu: „A to neříkají politici jako já, komisaři či politici z členských zemí. Ale říkají to v první řadě naše zpravodajské služby. Šéf německé zpravodajské služby varoval, že Rusko nejen může být připraveno k útoku, ale má důkazy o tom, že útok plánuje.“

Evropská unie přehodnocuje svůj postoj k Izraeli. Většina členských států už připustila, že pokud izraelská armáda v Pásmu Gazy porušuje lidská práva, je potřeba razantně reagovat. „Tento posun i u států, které silně podporovaly Izrael, je nevídaný,“ říká pro Český rozhlas Plus Martin Konečný, politolog a šéf nevládní organizace Evropský projekt pro Blízký východ. „Stejně jako dáváme najevo, že odmítáme válečné zločiny Hamásu, bychom měli odmítnout válečné zločiny Izraele.“