Za východní hranicí Evropské unie se už více než tři roky bojuje. Mírové ukončení války na Ukrajině není v dohledu. Podle evropského komisaře pro obranu a vesmír Andriuse Kubiliuse představuje Rusko vojenskou hrozbu pro Evropu: „A to neříkají politici jako já, komisaři či politici z členských zemí. Ale říkají to v první řadě naše zpravodajské služby. Šéf německé zpravodajské služby varoval, že Rusko nejen může být připraveno k útoku, ale má důkazy o tom, že útok plánuje.“

Evropská unie přehodnocuje svůj postoj k Izraeli. Většina členských států už připustila, že pokud izraelská armáda v Pásmu Gazy porušuje lidská práva, je potřeba razantně reagovat. „Tento posun i u států, které silně podporovaly Izrael, je nevídaný,“ říká pro Český rozhlas Plus Martin Konečný, politolog a šéf nevládní organizace Evropský projekt pro Blízký východ. „Stejně jako dáváme najevo, že odmítáme válečné zločiny Hamásu, bychom měli odmítnout válečné zločiny Izraele.“

Brněnské soukromé Divadlo Bolka Polívky získalo od města dotaci na 4 roky v celkové výši 24 milionů korun. Ze strany opozice i části koalice zaznívá kritika, že jde o odměnu za politickou podporu ODS v předvolební kampani v roce 2022. „Soukromá divadla v Brně obvykle dostávají dotace v nižších stovkách tisíc korun. Ta částka je nezvykle vysoká a na nezvykle dlouhou dobu dopředu,“ upozorňuje reportér Deníku N Tobiáš Pospíchal.

Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu téměř 500 dronů, což je nejvíc od začátku války, a zároveň zvyšuje tlak v Dněpropetrovské a Sumské oblasti, kde u hranic shromáždilo na 50 tisíc vojáků. „Salámovou metodou, kousek za kouskem ukrajují z ukrajinského území. Podle vojenských expertů to ale není pro Rusy to hlavní bojiště. Vážou tam ukrajinské síly, které pak nemohou bojovat jinde,“ vysvětluje stálý zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.

Ze slovenské TV Markíza po sedmi letech odchází reportérka Gabriela Kajtárová. Své rozhodnutí zdůvodňuje zásahy vedení do politického zpravodajství. „Děje se to už rok a půl od chvíle, kdy televize přešla do rukou české PPF. Vyměnilo se vedení, šéf zpravodajství a publicistiky a začaly se dít divné věci. Zároveň vyhrál volby Robert Fico (Směr) se svou koalicí a ve zpravodajství začalo být hlavní nikoho nerozhněvat,“ popisuje v Interview Plus.

Izraelská armáda pokračuje s bombardováním Pásma Gazy, kam se dostává jen omezené množství humanitární pomoci, a předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže tamní situaci popsala jako „horší než peklo“. Utrpení civilistů kritizuje teolog Tomáš Halík, jeho výroky ale Federace židovských obcí a další židovské organizace odsoudily jako urážlivé vůči obětem nacismu.

Dezinformace se staly nástrojem politického boje, zbraní v hybridních konfliktech a hrozbou pro samotné základy demokracie. Americký spisovatel a novinář Peter Pomerantsev má za prokázané, že se Rusko snaží ovlivnit volby v evropských zemích. „Uvažují o všem v rámci informační války. Spojí všechno, co mají – online média, peníze, byznys – s jedním cílem. A o svém cíli mají velmi jasno,“ říká v Interview Plus.

Město Sumy na severovýchodě Ukrajiny čelí opakovaným ruským útokům, ve středu při nich zemřeli čtyři lidé a desítky dalších jsou zranění. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského útočí Rusko záměrně na civilisty. „Po třech letech si lidé zvykli, jak ta válka probíhá, a poplachy trošku ignorují. Často se také stane, že raketa nebo dron dopadnou dřív, než zazní sirény. Ten poslední útok ale řadu lidí přiměje, aby do krytů chodili,“ míní Petr Drbohlav z Člověka v tísni.

Jak se po nástupu demokratických režimů ve střední a východní Evropě proměňuje starý kontinent, sleduje britský novinář a spisovatel Misha Glenny, který v 80. letech působil jako středoevropský zpravodaj BBC. „Evropa je úplně jiný kontinent. Po roce 1989 se musela se stát jiným kontinentem. Evropská unie se rozšířila a je mnohem silnější, co se týče ekonomiky. Ale neví, jak svou moc využít,“ říká v Interview Plus. Do Prahy přijel na konferenci Pravda v pohybu.

Novým polským prezidentem bude Karol Nawrocki. Kandidát podporovaný opoziční stranou Právo a spravedlnost vyhrál nejtěsnějším výsledkem v novodobé historii země. „Volby byly především referendem o vládě. Rozhodlo to, že většina Poláků není spokojena s koaliční vládou Donalda Tuska. Díky tomu mohl vyhrát politický nováček, který nikdy nekandidoval v žádných volbách,“ míní polský bohemista Aleksander Kaczorowski.