Japonská Ósaka hostí po 55 letech znovu světovou výstavu EXPO. Svou kulturu a průmysl na ní prezentují desítky zemí včetně Česka. „Máme velmi hezký pavilon, který je na prestižním místě, takže ho nikdo nepřehlédne,“ vyzdvihuje v Interview Plus český velvyslanec v Japonsku Martin Klučar. „Je to architektonicky, ale taky konstrukčně velmi zdařilá budova. Poprvé je v Japonsku představována dřevostavba.“

Návrh Evropské komise na omezení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 se okamžitě setkal s ostrou kritikou, vymezil se vůči němu i český eurokomisař Jozef Síkela (za STAN). Podobně jako mnozí další se obává dopadů na ekonomiku. „Alternativou je neomezovat se. Ale to je ve všech aspektech i v dopadech na každého člověka horší,“ varuje poradce prezidenta pro otázky životního prostředí Ladislav Miko.

Česko má nově úřad dětského ochránce práv, ovšem zatím bez oficiálně zvoleného ombudsmana. Prezident příslušný zákon podepsal 10. března a účinnosti nabyl 1. července. „Mohlo se začít hned 1. července vytvářet celý proces, vybírat kandidáty, sestavovat hodnotící komisi. A ombudsman mohl být zvolen v následujících dvou třech měsících,“ kritizuje provizorium Barbora Křižanová z iniciativy 8000 důvodů, která je projektem Nadace J&T.

Poslanci a senátoři věrní prezidentu Donaldu Trumpovi se usilovně snaží protlačit Kongresem klíčový ekonomický zákon. Takzvaný One Big Beautiful Bill by snížil některé daně, ale také by znamenal škrty v sociální oblasti a citelné zvýšení rozpočtového schodku USA. Proti jsou i někteří republikáni. „Je to nejzásadnější změna za poslední tři dekády. Pozitivní bude pro vyšší vrstvy a negativní pro ty, kteří potřebují sociální a zdravotní podporu,“ říká ekonom Jan Švejnar.

Polsko zavádí kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska totiž Německo do Polska vracelo i ty osoby, které měly na jeho území zůstat. „Německo v podstatě dělá to, co velká část zemí Evropské unie, tedy posílá uprchlíky a migranty do zemí, ze kterých přišli. A to i žadatele o azyl, což je sice v souladu s německým právem, ale v rozporu s mezinárodním, které má přednost,“ upozorňuje Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Německo chce, aby Evropská unie přijala další balík sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Johann Wadephul v Kyjevě ujistil Ukrajince o pokračující podpoře, ať už jde o dodávky zbraní nebo ekonomickou a humanitární pomoc. „Německo se snaží být konzistentní, protože se od první chvíle postavilo na stranu Ukrajiny a tehdejší kancléř Olaf Scholz ve slavném projevu prohlásil, že poklidné období skončilo a země bude muset výrazně sáhnout do rezerv,“ říká novinář Robert Schuster.

Na protest proti volební spolupráci s hnutím Stačilo! opustila SOCDEM řada známých osobností. Předsedkyně strany Jana Maláčová ale rozhodnutí hájí jako racionální volbu, aby ve volbých nepropadly levicové hlasy. Politolog Lukáš Jelínek pochybuje, že pro svůj krok získá podporu veřejnosti. „V situaci, kdy sociální demokraté nehrají prim, ale jsou slabším partnerem, si dokonce myslím, že to může ohrozit jejich budoucnost jako politické strany,“ míní pro Český rozhlas Plus.

Platy učitelů míří k historicky nejnižším úrovním ve vztahu k průměrné mzdě a rychle ubývá kvalifikovaných pedagogů i studentů, kteří se rozhodnou pro tuto profesní dráhu. „Propad bude v aprobacích, jako jsou fyzikáři a matematici. Snadno si spočítáme, že člověk, který půjde mimo školství a státní sektor, tak si ke svému platu klidně může přidat nulu,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus učitel na druhém stupni a také influencer Daniel Pražák.

Lídři zemí Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu vynaložili velké úsilí, aby potěšili Donalda Trumpa. Kromě závazku zvýšit výdaje na obranu na 5 procent HDP bylo přijato i velmi opatrně formulované závěrečné komuniké, americký prezident také nocoval v královském paláci a generální tajemník Mark Rutte o něm mluvil jako o „tatínkovi“. „Servilita v tomhle ohledu není cíl, ale prostředek, aby NATO mohlo fungovat dál,“ komentuje politický geograf Michael Romancov.