Americký prezident Donald Trump po 100 dnech v Bílém domě zaznamenal rekordní pokles obliby. Podle průzkumu, který zveřejnila jemu blízká televize Fox News, je Trump nejméně populárním americkým prezidentem za posledních 80 let. „Ztráta podpory mu vadí, průzkumy oblíbenosti jsou takový jeho energetický nápoj. Proto se hned obrátil proti lidem, kteří je dělají, a řekl, že by měli být vyšetřováni,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová.

Systém sociálních dávek zřejmě čeká největší reforma za poslední léta. Čtyři stávající druhy příspěvků má nahradit takzvaná superdávka. Větší podporu by měli dostat lidé, kteří se aktivně snaží dostat z tíživé životní situace. „Hlavním cílem je nastavit spravedlivý, férový, motivační systém, který bude jednoduchý a bude dostupný pro ty, kteří tu pomoc opravdu potřebují,“ deklaruje pro Český rozhlas Plus ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na pohřbu papeže Františka poprvé od dramatické schůzky v Bílém domě setkal s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Osobně si asi leccos vysvětlili, ale trvalo to 15 minut, takže do detailů asi příliš nešli. Hlavním cílem bylo zahladit nepříjemný dojem ze setkání v Oválné pracovně. V příštích dnech uvidíme, jak se to promítne do jednání delegací,“ uvádí zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.

Čeští vědci mají důvod k radosti. V příštích pěti letech do Česka poputuje půl miliardy korun na deset vědeckých projektů, které uspěly se žádostí o grant Evropské výzkumné rady (ERC). „Myslím, že jsme nikdy neměli nedostatek talentů a nápadů, ale tak trošku jsme šampioni v tom ty talenty zahazovat a nepodporovat je tak, jak bychom mohli,“ soudí matematik a bývalý hodnotitel ERC grantů Zdeněk Strakoš.

Dva týdny dělí Friedricha Merze od nástupu do úřadu německého kancléře. Právě 6. května by měla začít vládnout nový kabinet, na kterém se dohodla koalice CDU/CSU a sociálních demokratů. „Obě strany se liší v základních politických otázkách, v oblasti migrace, ekonomiky a částečně i obrany a bezpečnosti. Najít shodu mezi těmito protipóly nebylo jednoduché,“ hodnotí bývalý poslanec Spolkového sněmu Jörg Nürnberger.

V sobotu se svět rozloučí s papežem Františkem. Podle teologa Martina Vaňáče během svého pontifikátu pokračoval v otevírání církve vůči novým myšlenkám a projevoval se jeho jihoamerický původ. „Mentalita a prostředí Latinské Ameriky je výrazně odlišné a je to něco, co Evropa potřebovala slyšet. Větší roli tam hraje lidová zbožnost, radost a větší emoce,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.

Rizika spojená s umělou inteligencí naposledy zdůraznila prognóza s názvem AI 2027. Dochází k závěru, že hrozba, že se umělá inteligence vymkne lidské kontrole, je zcela realistická. „Podle mě je nejhorším rizikem pozvolná ztráta lidského vlivu na civilizaci. Na druhém místě je ztráta kontroly, jak ji popisuje studie AI 2027. A na třetím místě je zneužití lidmi,“ připouští pro Český rozhlas Plus Jan Kulveit z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy.

Nemůžete anektovat cizí zemi, vzkázala americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi dánská premiérka Mette Frederiksenová v reakci na jeho záměr získat pro Spojené státy americké Grónsko. Touha Washingtonu zmocnit se tohoto ostrova vyvolává otázky, zda ještě platí mezinárodní právo. „Nejde o to, že by ve světové aréně podobná slova nezazněla, ale od USA jsme tohle dosud neslýchali,“ poznamenává politický geograf Michael Romancov pro Český rozhlas Plus. (Repríza)

Evropští politici jednají o dalším balíku sankcí, které hodlají uvalit na Rusko. Jedním z hlavních důvodů je pokračující agrese vůči ukrajinským civilistům. Mezitím ale americký prezident Donald Trump používá směrem ke Kremlu mnohem vlídnější slova. „Amerika se teď ničí sama zevnitř a to je velmi špatné. My jsme ale v Evropě a je to také šance pro Evropu,“ říká v pořadu Interview Plus ukrajinský filozof a esejista Volodymyr Jermolenko.

Americký prezident Donald Trump zvažuje další výjimku z cel, která předtím sám nařídil. Po zrušení cel na elektroniku by tentokrát mohlo jít o automobilový průmysl. „Lobbisté, kteří už se řadí do fronty, aby si promluvili s prezidentem a jeho administrativou, se také postarají o řadu dalších výjimek, které celní výnosy dále sníží,“ předpokládá pro Český rozhlas Plus ekonom a pedagog na New York University Jaroslav Borovička, který působí i ve správní radě institutu CERGE-EI.