Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden vyzval guvernéra České národní banky Aleše Michla ke snížení úrokových sazeb. „Úrokové sazby se neřídí přáním politiků, aspoň v normálních zemích. V zákoně je to formulováno explicitně, že centrální banka nemůže přijímat pokyny od kohokoli,“ zdůrazňuje bývalý guvernér Jiří Rusnok v pořadu Interview Plus. Výhrady má ale také k tomu, jak na premiérova slova zareagoval sám Michl.

Evropská komise odmítá proplácet dotace firmám, s nimiž je spojený premiér Andrej Babiš (ANO). Ten opakuje, že svůj střet zájmu vyřešil, a to nadstandardním způsobem. Pokud o tom ale evropské úředníky nepřesvědčí, hrozí, že za dotace zaplatí stát. „My se domníváme, že dochází k trestnému činu. Nebo by mohlo docházet, pokud budou ty dotace vypláceny,“ říká bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), který ve věci podal trestní oznámení.

Hledá se nový ředitel pro Krkonošský národní park (KRNAP). Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) dostal od výběrové komise doporučení na tři kandidáty, favoritem se zdá být Petr Moravec z České lesnické akademie. „Prakticky ho neznám, ale od nikoho jsem na něj nedostal dobré reference, ať už z hlediska morálních a povahových vlastností nebo profesních znalostí,“ upozorňuje senátor, starosta Vrchlabí a člen komise Jan Sobotka (STAN).

Vládní rady pro pomoc znevýhodněným spoluobčanům, obětem závislostí nebo národnostním menšinám pracují na Úřadu vlády mnoho let. Vláda Andreje Babiše (ANO) je chce odsunout na jednotlivá ministerstva a experti hrozí rezignacemi. „Ta změna je velice destruktivní a není smysluplná. Vnímám to jako pokus něco prosadit co nejrychleji bez ohledu na to, co si o tom myslí lidé v terénu,“ hodnotí Petr Třešňák, novinář a předseda organizace Děti úplňku sdružující rodiny s autisty.

Rusko je připravené vyjednávat s Ukrajinci o míru, naznačil prezident Vladimir Putin při nedávných oslavách Dne vítězství. Dokonce vyslovil příjmení svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského. Novinář Simon Shuster z The Atlantic poukazuje, že k podobné změně rétoriky došlo už v září 2022 po sérii porážek: „Přestal mluvit o ukrajinském vedení jako o nacistech, narkomanech a teroristech. Byla to výrazná změna tónu. Že to dělá znovu, je podle mě známka ruské slabosti.“

Americký prezident Donald Trump chce, aby se další arabské státy připojily k abrahámovským dohodám, kterými v roce 2020 některé muslimské země normalizovaly vztahy s Izraelem. „Neumím si představit, že by dnes nějaký důstojný arabský vůdce kývl a řekl, ano, tak my uznáme Izrael, bez ohledu na tu hrůzu v Gaze,“ poukazuje v pořadu Interview Plus blízkovýchodní expert Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity.

Premiér Andrej Babiš (ANO) není spokojený s novou armádní koncepcí. Proč je pro ministra obrany tak obtížné dokument určující budoucnost armády připravit? „Jsme v situaci, kdy máme dělat koncepci, aniž bychom věděli, jaké budeme mít v příštích letech zdroje,“ kritizuje náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka. O budoucnosti armády a obrany mluvil na konferenci Českého rozhlasu Plus Křehká bezpečnost.

Rusko spáchalo na Ukrajině během války podle všeho statisíce zločinů nejen proti vojákům, ale také proti civilnímu obyvatelstvu. Ukrajinci žijící na územích okupovaných Ruskem zažívají mučení, ponižování či únosy dětí. Zločiny režimu Vladimira Putina dlouhodobě sleduje kyjevské Centrum pro občanské svobody. „Chceme prolomit kruh beztrestnosti, z něhož Rusko po desetiletí těží,“ říká v Interview Plus jeho šéfka a nositelka Nobelovy ceny míru Oleksandra Matvijčuková.

„Ukrajinská zkušenost nespočívá jen ve vedení technologické války a přežití na bojišti. Je širší,“ zdůraznil na konferenci Křehká bezpečnost ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. A jmenuje desítku zkušeností, které si Západ může osvojit. „Drahé, vysoce přesné zbraně nahradila opotřebovávací válka založená na levných, masově vyráběných, poměrně přesných zbraních,“ upozorňuje na jednu z nich. „Úspěch tak určuje odolnost společnosti a ekonomiky.“

V tradičním čase letnic se koncem týdne koná sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, vůbec poprvé ale na českém území v Brně. Proti jeho konání se staví část veřejnosti i politiků, usnesením ho odmítla Sněmovna. „Tušil jsem, že s tím nebudou všichni souhlasit a že nejstarší generace má bolestné vzpomínky na roky německé okupace. Ale že z toho politici rozdmýchají konflikt nepřirozených rozměrů, to mě opravdu nenapadlo,“ přiznává v Interview Plus spisovatel Milan Uhde.

Jen sedm procent žáků neuspělo v prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy a víceletá gymnázia. I letos se ale potvrdila nerovnoměrnost šancí. Především v Praze nebo Brně skončili pod čarou žáci, kteří by jinde byli přijati. „Zatímco v regionech je spíš problém naplnit vypsané obory, v Praze se nedostal téměř každý pátý žák. Vzhledem k velkému taktizování, které tam probíhá, je to špatný výsledek,“ soudí programový ředitel společnosti EDUin Jan Vörös Mušuta.